Úplně všechno.
„Jak to dělá?" ptáte se sami sebe.
„Jak to dělá?" ptáte se sami sebe.
Vydáte se mezi pejskaře s tušením, že už budete ztracen úplně. Vypadá to, že se vaše role mění. Jste dobrý sluha a dobrý pán. No pán. Spíš chodící pokladnička. Už stačil roztrhat a rozkousat troje boty, mně dvoje brýle (mimochodem mi ukázal, že zas tak moc je nepotřebuji), kolegovi přístroj na létání za 42 000. Oprava stála 14 000. Veterinář mně stojí víc než dárky mému doktorovi za celý život. Stačím na to vůbec vydělávat?
Ty výlety na cvičák taky nejsou zadarmo, ale jsem zase o něco chytřejší. Přesvědčili mně, že má rád tyhle cviky - k noze, lehni, sedni atd. Mně to na vojně moc nesvědčilo, ale cítím, že mají pravdu a z pejska se stává kamarád. Ty jeho oči. Já vím, vracím se k tomu zas a znova. Omlouvám se, museli byste je vidět. Hnědé hluboké psí oči. To je studna věrnosti a lásky. Uměl bych tohle? Dokázal bych takhle někomu důvěřovat? Ale prr. Dostávám se někam do divnosti.
Ty výlety na cvičák taky nejsou zadarmo, ale jsem zase o něco chytřejší. Přesvědčili mně, že má rád tyhle cviky - k noze, lehni, sedni atd. Mně to na vojně moc nesvědčilo, ale cítím, že mají pravdu a z pejska se stává kamarád. Ty jeho oči. Já vím, vracím se k tomu zas a znova. Omlouvám se, museli byste je vidět. Hnědé hluboké psí oči. To je studna věrnosti a lásky. Uměl bych tohle? Dokázal bych takhle někomu důvěřovat? Ale prr. Dostávám se někam do divnosti.
A už slavíme půl roku. Zná celou rodinu, krásně je vítá. Teda podle mně a pejska. Jé. Já ho nepředstavil. Je to psí slečna. Dali jí jméno Bonie. To se mi nelíbí a tak jsem to vzal do svých rukou a je to jednoduše Jackie. Jako Jacki Onasysová? Ne prostě Jackie jako by Jackie Stewart. Pilot formule jedna. Že byl to chlap? Koho to dneska zajímá. Tak jo, Jackie pojď, půjdeme na procházku. Ano, ano. Vesele zavrtí ocáskem. Měl bych být spravedlivý. Po půl roce je to pořádný ocas a který je schopen způsobit větrný výr.
„Dobrý den." Zdravím paní s jiným pejskem a oba je držíme od sebe v předtuše, jak by to mohlo dopadnout.
„Dobrý den. Máte fenku?"
„Ano. A vy?"
„Náš je pejsek:" odpoví paní a jde dál. Takhle to jde pokaždé mezi pejskaři. Někdy přidáme pochvalu druhého pejska.
Jackie je družný tvor. Chce poznat každého. Pejska, paní, pána, kočku, ptáky, zajíce, srnky, kuny a každého, kdo k nám přijde. Návštěvníci to nemají jednoduché. Pro rasu Howavarta je důležité, aby doma a na dvorku byl pořádek a každý poslouchal. Poslouchal Howavarta a Jackie to ví a Jackie to umí. Tak se na ni nezlobte. Tady hlídá Jackie a má své instrukce. Mně je neukázala, přesto se tvářím, že jim rozumím. Když někdo neprojde vstupní kontrolou, která určí - hodný, snad brzy odejde, bacha na něj! a už k nám nechoď - tak tu nemá co dělat a je mi jedno, co si o tom myslíte - dává najevo každému, kdo prošel brankou nebo dokonce dveřmi. Na druhou stranu přesně ví, že Jirka Málek sem chodí pravidelně, pošťák radši zůstane venku, tohle jsou naše děti a tohle jsou jejich děti a tak dál. Já si to taky pamatuju, tak co se divím.
Třikrát se stalo, že k nám přišel náš známý. Jackie neštěkala, jen jej sledovala ze zadu. Když jsem došli až k domu, kousla jej. Spíš víc stiskla a pustila. Napoprvé jsem to bral jako přešlap. Napodruhé jsem zpozorněl. V třetím případě jsem pochopil. Kategorie - ty k nám už nechoď. Sedli jsme se jako rodina a dali jí za pravdu. Snad to aspoň tuší. Zase nfs pozoruje těma svýma hlubokýma očima. Jackie, Jackie.
Vrátili jsme se z cvičáku. Já jsem si nalil bahno a Jackie leží na boku u mojich nohou. Pozoruje mně a stačí sebemenší pohyb. Hned reaguje. Už vím, co udělá ona a ona ví, co udělám já. I ona se dívá do mých hlubokých očí a čte to, co je tam napsáno. Je spokojena. Brzy jí bude 5 let. Ví, že je člen naší rodiny. Bez ní se u nás nic nepohne.
Je prostě naše a jmenuje Jackie Smrčková.
„Dobrý den." Zdravím paní s jiným pejskem a oba je držíme od sebe v předtuše, jak by to mohlo dopadnout.
„Dobrý den. Máte fenku?"
„Ano. A vy?"
„Náš je pejsek:" odpoví paní a jde dál. Takhle to jde pokaždé mezi pejskaři. Někdy přidáme pochvalu druhého pejska.
Jackie je družný tvor. Chce poznat každého. Pejska, paní, pána, kočku, ptáky, zajíce, srnky, kuny a každého, kdo k nám přijde. Návštěvníci to nemají jednoduché. Pro rasu Howavarta je důležité, aby doma a na dvorku byl pořádek a každý poslouchal. Poslouchal Howavarta a Jackie to ví a Jackie to umí. Tak se na ni nezlobte. Tady hlídá Jackie a má své instrukce. Mně je neukázala, přesto se tvářím, že jim rozumím. Když někdo neprojde vstupní kontrolou, která určí - hodný, snad brzy odejde, bacha na něj! a už k nám nechoď - tak tu nemá co dělat a je mi jedno, co si o tom myslíte - dává najevo každému, kdo prošel brankou nebo dokonce dveřmi. Na druhou stranu přesně ví, že Jirka Málek sem chodí pravidelně, pošťák radši zůstane venku, tohle jsou naše děti a tohle jsou jejich děti a tak dál. Já si to taky pamatuju, tak co se divím.
Třikrát se stalo, že k nám přišel náš známý. Jackie neštěkala, jen jej sledovala ze zadu. Když jsem došli až k domu, kousla jej. Spíš víc stiskla a pustila. Napoprvé jsem to bral jako přešlap. Napodruhé jsem zpozorněl. V třetím případě jsem pochopil. Kategorie - ty k nám už nechoď. Sedli jsme se jako rodina a dali jí za pravdu. Snad to aspoň tuší. Zase nfs pozoruje těma svýma hlubokýma očima. Jackie, Jackie.
Vrátili jsme se z cvičáku. Já jsem si nalil bahno a Jackie leží na boku u mojich nohou. Pozoruje mně a stačí sebemenší pohyb. Hned reaguje. Už vím, co udělá ona a ona ví, co udělám já. I ona se dívá do mých hlubokých očí a čte to, co je tam napsáno. Je spokojena. Brzy jí bude 5 let. Ví, že je člen naší rodiny. Bez ní se u nás nic nepohne.
Je prostě naše a jmenuje Jackie Smrčková.
