Václav Klement hovoří s Erichem Thurn-Taxisem:
E: Pročpak se mračíte, pane továrníku?
![]() |
Od 9. září v prodeji |
K: Ale, vzpomněl jsem si na Podsedníčka. Byl jedním z mých nejlepších lidí a teď je u konkurence někde ve Štýrském Hradci. Mrzí mě, že jsme si ho nedokázali udržet.
E: To se Vám nedivím, on je spolu s Vondřichem a Tomanem živoucí legendou značky Laurin Klement.
K: No právě. Vzpomínám si, jak nám vyhrál hned první mezinárodní závod, který se v Evropě jel. Tenkrát, z Paříže do Berlína to bylo, dojel jako jediný motocyklista, navíc jako první ze všech strojů.
E: Ale tenkrát mu prvenství odepřeli, že?
K: Ano, ano. Představte si, Erichu, že mu vítězství tenkrát neuznali, protože dojel ve tři hodiny ráno a v cíli zrovna nebyl nikdo z oficiálních pořadatelů. Všichni šli spát. A přestože si příjezd nechal dosvědčit od kolemjdoucího četníka, stejně to nepomohlo.
E: A nebyl to tak trochu naschvál od pořadatelů, kteří stranili konkurenci?
K: Ale to víte, že ano. Bylo potřeba předcházet si ty, kdo měli kapitál a uspořádání závodu platili.
(po kratičké pauze Klement pokračuje)
K: Však my jsme to Francouzům i Němcům hned v následujících letech vrátili. Vyhrávali jsme všechno, co šlo. A kde jsme nevyhráli, dojeli jsme aspoň druzí či třetí. A za všemi těmi úspěchy stáli nejen Toman s Vondřichem, ale také Podsedníček. Takový člověk od nás neměl nikdy odcházet.
E: To máte jistě pravdu. Tak co kdybychom s tím něco udělali?
E: To se Vám nedivím, on je spolu s Vondřichem a Tomanem živoucí legendou značky Laurin Klement.
K: No právě. Vzpomínám si, jak nám vyhrál hned první mezinárodní závod, který se v Evropě jel. Tenkrát, z Paříže do Berlína to bylo, dojel jako jediný motocyklista, navíc jako první ze všech strojů.
E: Ale tenkrát mu prvenství odepřeli, že?
K: Ano, ano. Představte si, Erichu, že mu vítězství tenkrát neuznali, protože dojel ve tři hodiny ráno a v cíli zrovna nebyl nikdo z oficiálních pořadatelů. Všichni šli spát. A přestože si příjezd nechal dosvědčit od kolemjdoucího četníka, stejně to nepomohlo.
E: A nebyl to tak trochu naschvál od pořadatelů, kteří stranili konkurenci?
K: Ale to víte, že ano. Bylo potřeba předcházet si ty, kdo měli kapitál a uspořádání závodu platili.
(po kratičké pauze Klement pokračuje)
K: Však my jsme to Francouzům i Němcům hned v následujících letech vrátili. Vyhrávali jsme všechno, co šlo. A kde jsme nevyhráli, dojeli jsme aspoň druzí či třetí. A za všemi těmi úspěchy stáli nejen Toman s Vondřichem, ale také Podsedníček. Takový člověk od nás neměl nikdy odcházet.
E: To máte jistě pravdu. Tak co kdybychom s tím něco udělali?
K: Máte na mysli něco konkrétního, jasnosti?
E: Ano, mám. Předložit mu nabídku, kterou nelze odmítnout.
K: Povídejte.
E: Oficiálně může být mým osobním šoférem, stejně nějakého potřebuji, z Loučeně do Boleslavi je to přeci jen kus cesty. A příležitostně Vám může pomoct jako konstruktér a trenér našich závodníků. Mohl by se tak věnovat tomu, co má rád.
K: No, nevím, jestli by chtěl být osobním řidičem.
E: Myslím, že za plat, který mu nabídnu, souhlasit bude. Navíc mám rád rychlou jízdu. Dokonce velmi rychlou. Neodmítne, věřte mi!
E: Ano, mám. Předložit mu nabídku, kterou nelze odmítnout.
K: Povídejte.
E: Oficiálně může být mým osobním šoférem, stejně nějakého potřebuji, z Loučeně do Boleslavi je to přeci jen kus cesty. A příležitostně Vám může pomoct jako konstruktér a trenér našich závodníků. Mohl by se tak věnovat tomu, co má rád.
K: No, nevím, jestli by chtěl být osobním řidičem.
E: Myslím, že za plat, který mu nabídnu, souhlasit bude. Navíc mám rád rychlou jízdu. Dokonce velmi rychlou. Neodmítne, věřte mi!