Konečně HO uvidím.
Je můj idol už spoustu let, je jen o trošku starší než já, ale jako známý umělec dokáže, na rozdíl třeba od mého muže, stárnout s grácií.
Dcera mé kamarádky chodí na brigádu do divadelního klubu, kde se po představení schází umělci. Slíbila, že nás propašuje dovnitř, i když tam bývá narváno a těžko se shání volný stůl.
Představení bylo samozřejmě úžasné, ON v hlavní roli exceloval, ostatně jako vždy. Dokonce jsem měla pocit, že se mi párkrát podíval přímo do očí. Musela jsem být rudá až za ušima. I když je mi jasné, že se mi to spíš jen zdálo.
V klubu je nedýchatelno, není slyšet vlastního slova. Musíme vzít za vděk barovými stoličkami až v rohu. Z protějšího kouta baru je slyšet hurónský smích a slyším Mistrův nezaměnitelný hlas. Vykládá nějakou vtipnou historku a všichni kolem se smějí. Davem se prodírá nějaká pěkná žena.
„To je jeho manželka,“ řve mi do ucha kamarádka. Kolem umělce to ztichne.
„Á, stíhačka!“ směje se hlasitě umělec. „Zase si jde pro mě! Ještě že není zubatá, to bych s ní nešel!“ Opět se kolem umělce strhne smích. Podle hlasů je slyšet, že hladina alkoholu zřejmě vystoupala už poměrně vysoko. Žena mu něco šeptá do ucha. Umělec ji odstrčí: „No tak zase piju, tak sem nemáš chodit, když ti to tak vadí!“ zvyšuje hlas, kolem zase vládne ticho.
„Pošli ju dom!“ huláká jeho kolega, „deme ještě ke Koňovi“, jmenuje známý hostinec.
Idol vstává, mírně se kymácí na svých krásných nohách v drahých polobotkách.
„Chlapi, deme!“ zavelí idol a vykročí. Svoji ženu strká před sebou a něco jí polohlasně říká.
„Panstvo, loučím se s váma, jdeme ke Koňovi. A kdo se přidá?“
Rozhlédne se po lokálu a jeho zarudlé oči zaostří na mě.
„Hele, blondýna! Ta de taky.“
Dcera mé kamarádky chodí na brigádu do divadelního klubu, kde se po představení schází umělci. Slíbila, že nás propašuje dovnitř, i když tam bývá narváno a těžko se shání volný stůl.
Představení bylo samozřejmě úžasné, ON v hlavní roli exceloval, ostatně jako vždy. Dokonce jsem měla pocit, že se mi párkrát podíval přímo do očí. Musela jsem být rudá až za ušima. I když je mi jasné, že se mi to spíš jen zdálo.
V klubu je nedýchatelno, není slyšet vlastního slova. Musíme vzít za vděk barovými stoličkami až v rohu. Z protějšího kouta baru je slyšet hurónský smích a slyším Mistrův nezaměnitelný hlas. Vykládá nějakou vtipnou historku a všichni kolem se smějí. Davem se prodírá nějaká pěkná žena.
„To je jeho manželka,“ řve mi do ucha kamarádka. Kolem umělce to ztichne.
„Á, stíhačka!“ směje se hlasitě umělec. „Zase si jde pro mě! Ještě že není zubatá, to bych s ní nešel!“ Opět se kolem umělce strhne smích. Podle hlasů je slyšet, že hladina alkoholu zřejmě vystoupala už poměrně vysoko. Žena mu něco šeptá do ucha. Umělec ji odstrčí: „No tak zase piju, tak sem nemáš chodit, když ti to tak vadí!“ zvyšuje hlas, kolem zase vládne ticho.
„Pošli ju dom!“ huláká jeho kolega, „deme ještě ke Koňovi“, jmenuje známý hostinec.
Idol vstává, mírně se kymácí na svých krásných nohách v drahých polobotkách.
„Chlapi, deme!“ zavelí idol a vykročí. Svoji ženu strká před sebou a něco jí polohlasně říká.
„Panstvo, loučím se s váma, jdeme ke Koňovi. A kdo se přidá?“
Rozhlédne se po lokálu a jeho zarudlé oči zaostří na mě.
„Hele, blondýna! Ta de taky.“
Vrávoravě se vydá mým směrem. Nejsem si jistá, jestli se mi to jenom nezdá a nemíří na někoho jiného, ale ne, míří přímo ke mně.
„Tebe už jsem viděl! Deš s náma!“
Vidím za jeho zády zoufalý pohled manželky, otáčí se a odchází.
„ Hele dělej, ser na to, co by si s ňou dělal! Láhev čeká“ Huláká kolega herec na Mistra.
„Tak příště!“
„Tebe už jsem viděl! Deš s náma!“
Vidím za jeho zády zoufalý pohled manželky, otáčí se a odchází.
„ Hele dělej, ser na to, co by si s ňou dělal! Láhev čeká“ Huláká kolega herec na Mistra.
„Tak příště!“
Dýchne na mě alkoholový opar umělec, můj bývalý idol.
Zadání:
Napište příběh na téma V HLAVNÍ ROLI UMĚLEC.
