Nejpodivnější člen domácnosti - napsal Martin Uhlíř

Stačí, když se nás podívá a my zapomeneme na všechny starosti. Mluvím o nejmladším členovi naší domácnosti. Je to mladá slečna. I když v naší domácnosti i po jejím příchodu před pár lety stále převažuje mužský element, manželka je ráda, že má konečně spojence stejného genderu, řečeno dnešním newspeakem.
Ale nové šaty spolu nikdy nezkonzultují, ani žádná dívčí či ženská tajemství. 

Je to totiž kočka, říkáme ji Ottie. 

Když na ni voláme: „Otýnko, pojď sem a udělej tohle a tamto,“ tak se ani neohlédne, natož aby udělala, o co jí žádáme. Buď na své jméno neslyší a nerozumí, co po ní chceme, nebo – a to považujeme za pravděpodobnější, protože je to bezpochyby inteligentní tvor – nás má totálně na háku. 

Ač benjamínek, v podstatě se všechno točí kolem ní. Sama emocemi příliš nehýří, nanejvýš intenzivně zamňouká, když jí ráno zapomene dát její oblíbenou masovou kapsičku. V minulosti možná jednou jedinkrát – při plánování delší dovolené – někdo z dětí prohodil, jestli by se nám nežilo lépe bez takového závazku. A rádoby vtipný tatínek dodal něco o troubě. Ale hned vzápětí jsme takovou myšlenku zavrhli a už se k ní nikdy nevrátili. Jejímu plemenu se říká ragdolka, z anglického výrazu 

„rag doll,“ což znamená „hadrová panenka.“ 

A skutečně, takovou kočku si můžete vzít do náručí a drbat a hladit, a ona se rozvalí jako plyšová hračka, a hlavně na rozdíl od jiných kočičích plemen neprská. Ottie nanejvýš prohnutím těla dá najevo, že ji to nebaví a že se chce proběhnout.
Kolikrát se třeba stalo, že jsem pracoval na notebooku, psal něco hoooodně důležitého, člověk odeslal jeden mail a mezitím přišly dva další, znáte to… 

No, a právě ve chvíli, kdy jsem cítíl, že se ve mně začíná zvedat hladina stresu, tak právě v tu chvíli přes klávesnici pomalým ladným krokem začala našlapovat ona. 

„Ottie, ty jsi prostě boží! Na tebe se nikdo nemůže zlobit.“ 

Všechny starosti jsou jak mávnutím kouzelného proutku normálními úkoly, nad kterými nemá smysl se stresovat, ale prostě je v klidu vyřešit. Stejně tak to mají ostatní.
Uvědomili jsme si, jak moc je pro nás tahle naše kočičí královna důležitá. Už při příchodu se těšíme, jak na nás po otevření dveří vykoukne, naše domácnost je s ní rozhodně klidnější a pohodovější než dříve. Ottie je plnoprávným členem naší rodiny a to, že chodí po čtyřech, na tom nic nemění.