"Nádech." Moje tělo se dotýká podložky v nejvyšších bodech zad.
"Výdech." Uvolňuje se víc a rozpouští se na podlaze jako nakynuté těsto.
"Nádech." Břicho se zvedá a plní se ovoněným vzduchem čerstvě posečené trávy.
"Výdech." Nohy a ruce jakoby už nebyly součástí těla, ale splinuly s okolním světem.
"Nádech." V hlavě se rozlévá obraz neuvěřitelné krajiny plné zářivých barev.
"Výdech." Cítím se v souladu s přírodou a plná vnitřního klidu.