Každý zná tu bajku o dubu a rákosu - vítr nehne dubem, ale rákosem mává, ve vichřici se rákos ohne ještě víc, ale nepoddajný dub je vyvrácen. O tomto - pro stromy trapném debaklu - se ty dva rostoucí pospolu na stráni nebaví. To se raději ztepilý smrk pokroucené borovici posmívá, jakou je ostudou mezi stromy. Vytahuje se a posmívá se celá léta, borovice se krčí samou hanbou ještě víc.
Jednoho dne se ukážou dřevorubci, skácí smrk, s úšklebkem pohlédnou na kmen borovice a odejdou, aniž by se obtěžovali s porážením.
Poučení: Někdy je neužitečnost poukazem na dlouhověkost - to říká Tao.