Nedělní chvilka amnézie - napsala Věra Maxová

Zvoní budík, a i když je neděle, s chutí vstávám, protože se těším na dnešní kurz tvůrčího psaní. Stejně jako včera jedu na Karlák, abych tam v děvět zasedla ke stolu a udělala další krok na cestě k Bookerově ceně za litaraturu.
Dneska už vím, kolik času mi zabere cesta, takže je ráno klidnější. Nasnídám se, připravím a vyrážím. Žádný spěch.
Přijíždím akorát včas. Parkuju, sbírám kabelku a hlavou mi najednou projede film, jak jsem do ní dávala věci. Ve filmu nevidím mobil. 

No, do prdele! Já ho nechala doma! Vrátit se, nevrátit... 

Bez mobilu vydržím, nejsem přece závislák. Jenže tahle jedna nepozornost mě čím dál víc znejisťuje. Že já debil nezavřela garáž? Už jsem fakt magor, skáču znova do auta a řítím se zpátky.

 Jsem doma, garáž samozřejmě zavřená. Vybíhám do schodů a zběsile lítám po domě, abych našla mobil. Nikde není.
Nevím proč mě napadá podívat se do kabelky. Kurvaaaaa!!!! Je tam.

Zadání: 

Napište text, v němž použijete sprostá slova tak, aby to bylo trefné, nikoliv nevkusné.