ve slova skládej hvězdy,
ignoruj mrzouty, zvyky, esa
i zakázaný vjezdy!
Rozpusť své básně v řekách, mořích,
vetkni je klidně do skal,
kdo z moří upil, snadno shoří,
roztaje, kdo kámen bozkal.
Vkládej je s citem do všech krajin,
nářků i lidských blů.
Do pánů, do dam, jejich tajin...
Ať můžou je číst spolu.
Touhy z nich zasej - nač bych žehral
v luka, jež štěstí prostá.
Kdo jimi projde, pozná, že hrál
Básněmi celuj rety blizen,
pestíkům stojné nitky,
ať naplní se blaha vize,
vyprchaj zloby, mžitky!
