Mé srdce umírá - napsala Barbora Macko

Cítím vánek ve své tváři,

Slunce pálí mě do zad
a čekám, až v blízkost promění se dáli,
rozkvete ve mně třešňový sad.

V hlavě mi praská,
utopen v chaosu,
snažím se setřást ranní rosu,
co je to láska?

Mé srdce umírá
Zbytečné otázky,
vyřčené do temnosti noci.
Sedím potichu, bez masky,
a není mi pomoci.
Ztracen jsem v myšlenkách,
utíkám před sebou
a před všemi lidmi,
vím, že je to očividný,
jak jsme si byli blízko.

Probouzím se a je mi úzko
z domnění,
že čekám,
až se vrátíš, a začneš mne milovat.

Nic neříkám,
ale mé srdce umírá.