Tak bylo lásky kolem stejně jako dnes
A taky závisti
A mně to bylo fuk
Jak neustále vznášel jsem se do nebes
Když se ztratil bratr Jan
A věděl o něm jen, kdo narodil se bos
A navíc to byl ten
Kdo hledán – nehledán
Tak ptačí nářečí si uzurpoval kos
Když mi léta prázdnin vzal
Pocit sváteční, jenž korunou si hodí
Je jaký je a vím
Jak se tím ruší žal
Co po lávce jeho nártu stále chodí
Když mě ruka vrásčitá
Hladila hudbou i slovem, podobojí
Přesně jak ta sklenka
Jež napůl dopitá
Srdce nepohaslá nenávratně spojí
Když se loučil první vlas
A pak mě trápil nad opaskem oblý tvar
Tu pravdu připomněl mi
z Prahy zlatý hlas
Co nevídaně vůbec nikdy nebyl stár
Trubadúr byl, zvláštní typ,
Jenž nerodí se, ale vyskytne se hned
V tom bídném území
Kde jednou bude líp
A jeho zemský ráj tam bude na pohled
Je jaký je a vím
Jak se tím ruší žal
Co po lávce jeho nártu stále chodí
Když mě ruka vrásčitá
Hladila hudbou i slovem, podobojí
Přesně jak ta sklenka
Jež napůl dopitá
Srdce nepohaslá nenávratně spojí
Když se loučil první vlas
A pak mě trápil nad opaskem oblý tvar
Tu pravdu připomněl mi
z Prahy zlatý hlas
Co nevídaně vůbec nikdy nebyl stár
Trubadúr byl, zvláštní typ,
Jenž nerodí se, ale vyskytne se hned
V tom bídném území
Kde jednou bude líp
A jeho zemský ráj tam bude na pohled
