„Angličanky býti jako proutek,“ říkával vždy, „ale proutek býti very úzký, aby na něm vyniknouti smile, ten úsměv! Na česká girl býti vidět smiles for miles – úsměvy na míle daleko – a býti vidět na čem!“
A taková česká girl je právě kuchařka Alžběta. Veselá, fortelná. Trochu se jí už rýsuje bříško. To mu nevadí. Od knížete dostala bohaté věno a další robátko už bude jejich společné. Takhle to tu na panství zkrátka chodí. Lepší, než se protloukat v podzámčí nouzí.
Rolády jsou z těsta podle jejího vlastního receptu. I když inspirace křehkým italským pečivem od mistra Columbaniho, který jí učil, tam určitě je. Ale na rozdíl od Itala, dává mnohem, mnohem více másla. Rozválí máslové těsto na placku a přidá do těsta špetičku čaje Earl Gray, aby měl její manžel radost. Nakonec opatrně stočí. Spodní konec těsta nechá o trochu delší, aby měly rolády pěknou základnu a nekutálely se po tácu. Vyjde to na dvě. Nechá je na válu, musejí se před pečením ještě maličko uležet... Utře si ruce do zástěry a otočí se na Milla. Ten si v rohu kuchyně u stolku maže krajíc chleba z hroudy zbylého másla.
„Tak jak jsi na tom s tvůj angličtina, darling?“ ptá se Alžběty.
„Učím se trochu ze slovníčku, co mi půjčil pan Hodgson. A co dnes říká tvá květomluva, darling?“ vyšpulí rty na Milla. „Jsem ráda, že po mrkvi a granátovém jablíčku už došlo i na hruštičky!“ nakloní se k polibku. I když je Mill starší, našli v sobě zalíbení. Vždyť anglický zahradník si Alžbětu nesměle předcházel tak dlouho!
„Učím se trochu ze slovníčku, co mi půjčil pan Hodgson. A co dnes říká tvá květomluva, darling?“ vyšpulí rty na Milla. „Jsem ráda, že po mrkvi a granátovém jablíčku už došlo i na hruštičky!“ nakloní se k polibku. I když je Mill starší, našli v sobě zalíbení. Vždyť anglický zahradník si Alžbětu nesměle předcházel tak dlouho!
„Tvoje líbati býti sladké více než cukr a jemné více másla... Your kisses are sweeter than sugar and smoother than butter!“ A láskyplně dá Alžbětě olíznout máslo ze špičky kulatého nože, jímž si mazal krajíc. Vtom se rozletí dveře a do místnosti vběhne Paša. Syn pana knížete v „krásném“ věku telete- mezi dítětem a výrostkem. Původně chtěl ukořistit něco dobrého na zub ještě před večeří. Když ale vidí nesourodý zamilovaný pár, vykřikne:
„Der Großvater füttert die Mutter des kleinen Lotr mit Butter!“ rozřehtá se nad náhle vzniklým rýmem.(Starý otec krmí matku malého lotra máslem.)
Samozřejmě neví, že se hanlivě vyjadřuje o svém budoucím nevlastním sourozenci. Milla to však rozlítí, nabere rukou z hroudy másla a mrští jej po Pašovi. Ten uskočí, drcne do stolku vedle pece a shodí tak pověšenou dřevěnou lopatu na vyndavání chleba.
„Jaký lotr?! To váš bratr!“ křičí opět v nechtěných verších rozhořčený Mill. Pašu se chechtá a utíká z kuchyně.
„A já vidím máslo létati,“ konstatuje Alžběta. A aby dokázala, že se opravdu rodnou řeči svého milého chotě učí, pronese: „Butter fly…“
Mill se na ni udiveně podívá a opraví ji: „Butterfly býti motýl. Máslo létati se říci...“ A rozesměje se naplno, protože foneticky to zní stejně. „Aha! To já nikdy nemysleti. Máslo a motýl, ha, ha ha, ha!“
Pobavená Alžběta se vrací k válu. Jenže ouha! Násada chlebové lopaty spadla přesně podél vrcholu jedné z rolád a promáčkla ji po celém hřbetu. Alžběta si prohlíží pokažený desert a najednou povídá: „No ano! To bude Paša koukat, jaké mu naservírujeme k čaji sušenky!“ popadne násadu a k udivení Milla udělá stejnou prohlubeň i na druhé roládě.
„A já vidím máslo létati,“ konstatuje Alžběta. A aby dokázala, že se opravdu rodnou řeči svého milého chotě učí, pronese: „Butter fly…“
Mill se na ni udiveně podívá a opraví ji: „Butterfly býti motýl. Máslo létati se říci...“ A rozesměje se naplno, protože foneticky to zní stejně. „Aha! To já nikdy nemysleti. Máslo a motýl, ha, ha ha, ha!“
Pobavená Alžběta se vrací k válu. Jenže ouha! Násada chlebové lopaty spadla přesně podél vrcholu jedné z rolád a promáčkla ji po celém hřbetu. Alžběta si prohlíží pokažený desert a najednou povídá: „No ano! To bude Paša koukat, jaké mu naservírujeme k čaji sušenky!“ popadne násadu a k udivení Milla udělá stejnou prohlubeň i na druhé roládě.
Pak obě přimáčkne k sobě, slepené rolády trochu poupraví a koukne na Milla: „Co vidíš, darling?“
„Dva slepený štrůdls?“
„Ne! Podívej se z boku!“
Mill se ohne a vydechne: „Vidím motýlí křídla! Butterfly!“
Mill se ohne a vydechne: „Vidím motýlí křídla! Butterfly!“
„Butter butterfly – máslový motýl. A když to takhle opatrně nakrájím a ty kousky dám péci na plech…“
„Butter butterfly cookies,“ olízne se mlsně Mill.
Za chvíli jsou sušenky pečené. A když je pak ještě polije bílou citronovou polevou, jsou Alžbětiny albínky na světě. Křehlé, rozpadající se na jazyku Butter butterfly cookies...
Za chvíli jsou sušenky pečené. A když je pak ještě polije bílou citronovou polevou, jsou Alžbětiny albínky na světě. Křehlé, rozpadající se na jazyku Butter butterfly cookies...
Recept na Alžbětiny albínky se stal jedním z nejoblíbenějších na zámku, takže prostořekému Pašovi novomanželé brzy odpustili, protože bez něj by tyhle v budoucnu tak proslulé loučeňské máslové sušenky nikdy nevznikly.
BUTTER BUTTERFLY COOKIES
k receptu upravila Anna Vocelová
Zahradník Mill sedí v zámecké kuchyni a láskyplně pozoruje svou novomanželku Alžbětu, jak krouží kolem válu, pece a sporáků. Líbí se mu její kypré tvary.
„Angličanky býti jako proutek,“ říkával vždy, „ale proutek býti very úzký, aby na něm vyniknouti smile, ten úsměv! Na česká girl býti vidět smiles for miles – úsměvy na míle daleko – a býti vidět na čem!“
A taková česká girl je právě kuchařka Alžběta. Veselá, fortelná. Trochu se jí už rýsuje bříško. To mu nevadí. Od knížete dostala bohaté věno a další robátko už bude jejich společné. Takhle to tu na panství zkrátka chodí. Lepší, než se protloukat v podzámčí nouzí.
Alžběta právě dokončuje máslové sušenky k odpolednímu čaji.. Chce jít s dobou. Piškotové rolády už jí přijdou okoukané.
Nechala se inspirovat křehkým italským pečivem od mistra Columbaniho, u kterého byla na zkušené. Ale na rozdíl od Itala nešetří máslem a do těsta přidává na prášek rozdrcený cukr, pomerančovou kůru a ještě jednu tajnou ingredienci, která se do těsta dostala vlastně omylem. Usušené lístky čaje Earl Gray se jí totiž kdysi rozsypaly do mouky, když připravovala nápoj pro svého milovaného Milla. „Vyhoditi mouku? To býti hřích,“ pomyslela si a jakoby nic lístky zapracovala do těsta. A všem ty sušenky tak moc chutnaly, že od té doby nepeče jiné.Utře si ruce do zástěry a otočí se na Milla. Ten si v rohu kuchyně u stolku maže krajíc chleba z hroudy zbylého másla.
„Tak jak jsi na tom s tvůj angličtina, darling?“ ptá se Alžběty.
„Učím se trochu ze slovníčku, co mi půjčil pan Hodgson. A co dnes říká tvá květomluva, darling?“ vyšpulí rty na Milla. „Jsem ráda, že po mrkvi a granátovém jablíčku už došlo i na hruštičky!“ nakloní se k polibku. I když je Mill starší, našli v sobě zalíbení. Vždyť anglický zahradník si Alžbětu nesměle předcházel tak dlouho!
„Tvoje líbati býti sladké více než cukr a jemné více másla... Your kisses are sweeter than sugar and smoother than butter!“ A láskyplně dá Alžbětě olíznout máslo ze špičky kulatého nože, jímž si mazal krajíc. Vtom se rozletí dveře a do místnosti vběhne Paša. Syn pana knížete v „krásném“ věku telete- mezi dítětem a výrostkem. Původně chtěl ukořistit něco dobrého na zub ještě před večeří. Když ale vidí nesourodý zamilovaný pár, vykřikne:
„Der Großvater füttert die Mutter des kleinen Lotr mit Butter!“ rozřehtá se nad náhle vzniklým rýmem.(Starý otec krmí matku malého lotra máslem.)
Samozřejmě neví, že se hanlivě vyjadřuje o svém budoucím nevlastním sourozenci. Milla to však rozlítí, nabere rukou z hroudy másla a mrští jej po Pašovi. Ten uskočí a zase zmizí. „Já vidím máslo létati,“ uchichte se Alžběta a aby dokázala, že se opravdu rodnou řeč svého milého chotě učí, pronese: „Butter fly…“
Mill ji láskyplně opraví: „Butterfly býti motýl. Máslo létati se říci butter flies.“ A rozesměje se naplno, protože foneticky to zní podobně. „Aha! To já nikdy nemysleti. Máslo a motýl stejný! Ale já mít nápad! pronese a vytáhne z kredence vykrajovátko motýla.
„Darling, já mít butterfly!“ hlásí s rozzářenýma očima. „A já upéct ne kolečka jako vždycky, ale butterfly, moc hodně butterfly cookies.
„Butter butterfly cookies,“ olízne se mlsně Mill a pohladí Alžbětu po vlasech. „Ty dokonalá,“ ocení její nápad.
„A ze zbytek rozdrcený cukr, bílek a trochu cirtonová šťáva udělám poleva. Aby bělásek. Já miluju bělásek,“ raduje se. Jak řekne, tak udělá. Jen co poleva zaschne, křehké sušenky se jedna za druhou rozpadají nejen na jazyce prostořekého Paši, ale i v ústech všech ostatních mlsounů.
Alžbětiny běláskové máslové sušenky, řečené albínky, se tímto zapsaly do loučeňských dějin stejně jako zdejší tradiční čápy s mákem.
Recept Aničky Vocelové:
Běláskové/Motýlí máslové sušenky
Sušenky
300 g hladké mouky
200 g změklého másla
100 g moučkového cukru
2 lžičky sypaného čaje Earl Gray
kůra z 1 pomeranče
Poleva
1 bílek
250 g moučkového cukru
25 g citronové šťávy
Postup:
Zpracujeme všechny suroviny v hladké těsto, které následně necháme 30 minut odležet v lednici.
Na pomoučněné ploše vyválíme plát o výšce cca 4 mm, vykrájíme požadované tvary a dáme je na plech v přiměřených rozestupech.
Pečeme na 170°C dozlatova zhruba 10 minut. Každá trouba peče jinak, proto je důležité sušenky kontrolovat a čas pečení případně upravit.
Upečené sušenky necháme vychladnout.
Pokud je chceme „oběláskovat“, připravíme si mezitím bílkovo-citronovou polevou. Bílek, moučkový cukr a citronovou šťávu vyšleháme do hladké bílé hmoty, ve které pak jednotlivé sušenky z jedné strany namáčíme, případně na ně polevu nanášíme mašlovacím štětcem.
Sušenky rozložíme na tác a necháme zaschnout.
