Na oranžovém gauči se válely svatební šaty, na plastovém jídelním stole z Ikey ležel závoj a smutně splýval až k podlaze. Vedle se krčil chomáček prachu… Ona nikdy nebyla moc na uklízení.
V malém obýváku s kuchyňským koutem už bylo poměrně málo možností, kam s květináčem. Televizní stolek byl totálně okupován obřím terárkem s agamou. Kdysi jim přišlo legrační z gauče koukat na terárko místo na telku, ale dneska jí to spíš rozmrzelo.
Veliká knihovna vedle televizního stolku byla domovem řady vědeckých publikací, těžkých bichlí a obřích knih, ale prostor pro orchidej neposkytovala.
Na kuchyňské lince se válelo několik špinavých talířů a tři krabice zákusků. Dohodli se pořídit si myčku, aby se nezdržovali mytím nádobí, ale byli očividně líní i naskládat ho do myčky.
Když je tu uklizeno, je to docela hezký pokoj, pomyslela si. Líbil se jim minimalismus, když o něm četli v nějakém časopise, a podle toho si skromně zařídili tenhle pokoj. Jenže se úplně neshodoval s tim, kolik měli doma krámů. Proto dvě židle u plastového jídelního stolu sloužily jako odkladiště všeho – časopisů, hrnků, lesku na rty, hřebenu, pohlednic, flétny, šátků, papírových kapesníčků a tabletu. Znovu si pomyslela, jak hezký je to pokoj, když je uklizený a vrátila orchidej zpět na parapet k netěsnícímu oknu.
Mně ale taky průvan nesvědčí řekla si a zkusila silou okno dovřít. Nešlo to.
Slíbil jí už před třemi týdny, že okno opraví. Nebo spíš nechá opravit. Byla ještě rozmrzelejší.
Zavrčela lednice, a to jí připomnělo ten třípatrový svatební dort, který v ní je.
Kdyby šlo všechno podle plánu, tak se zítra vdávala. Kdyby šlo všechno podle plánu, tak neměl včera autonehodu. Kdyby šlo všechno podle plánu, tak mu teď nadává za nedovírající okno v obýváku. Kdyby šlo všechno podle plánu, tak dneska nedělala identifikaci těla.
