Tak to letos zase nevyšlo - napsala Jasmin Carmel

Tak to letos zase nevyšlo. Přála jsem si jízdní kolo, a místo toho jsem dostala brusle na led. Ježíšek je buď úplně blbej, nebo mi tohle dělá naschvál. Ale proč? Každý rok, už od svých tří let jsem hodná a nezlobím, tak proč mi to dělá? Se mu to asi zdá vtipný, že mi dává přesně opačné dárky, než které já chci. 

Nikdo mi nikdy neřekl, že je „Boží synáček“ takhle zlomyslný. A právě kvůli tomu, protože moje trpělivost není nekonečná, jsem se také rozhodla Ježíškovi příští Vánoce pořádně znepříjemnit. 

Je mi deset a na Ježíška stále tvrdošíjně věřím. Víru v něj mi zároveň udržuje i touha po odvetě za minulé, předminulé a všechny předchozí nepovedené Vánoce, kdy mi nadělil špatné dárky. Ale letos to bude jiné, to se těš! Ti to nedaruju! 

Přeju si pod stromeček bílou kočičku, ale jak tě znám, ty podvodníku, nadělíš mi akorát tak nahé morče. A za to budeš pykat! 

Nastražila jsem pod stromeček alarm, který má senzor pohybu. 

Jakmile se objevíš a budeš mi chtít dát pod stromeček zase nesprávný dárek, začne houkat tak silně, až z toho skoro ohluchneš a ze stropu na tebe spadne síť. Takhle tě chytím do pasti a nepustím tě dřív, dokud mi nepřineseš všechny ty dárky, co jsem si přála všechny minulé Vánoce!
Je Štědrý večer. Jsem zavřená ve svém pokoji a čekám… Vtom se domem rozezní hlasitý pískavý tón alarmu, následuje rána a pak zvolání: „Kurvadrát!“
Rychle vybíhám ze dveří. 

Fakt se mi povedlo chytit Ježíška! 

Před prahem obýváku však zůstanu zaraženě stát a zmateně civím na svou dokonalou past, ve které se zmítá... můj táta! 

„Tati!“ rozběhnu se k němu abych ho vysvobodila. „Tati, co tady děláš, kde je Ježíšek?“ 

„Jaký zase Ježíšek, Aničko? O čem to mluvíš? Já myslel že už dávno víš, že Ježíšek…neexistuje. Víš co, to je jedno, radši mi pomoc!“ 

To už z kuchyně přibíhá i vyděšená maminka a vrhá se k tátovi s velkými nůžkami v ruce, kterými začíná přestřihávat jednotlivé provazy. Já jen stojím, a nechápu to. Kde je Ježíšek? Co tady místo něho dělá táta? A o čem to mluví, kdo jiný by nosil dárky než právě Ježíšek? 

Vtom si všimnu velkého, červeně ovázaného proutěného koše, který pod stromečkem zaujímá největší plochu. Pomalu, hodně pomalu odkryju plachtu, kterou je přikrytý a podívám se dovnitř. 

Strnu v úžasu a cítím, jak mi začínají vlhnout oči. Natáhnu ruce, a z koše velice opatrně vyndám bílé koťátko! 

To není možné, letos to vyšlo! 

Ježíšek se polepšil.