nemůžu dýchat,
ani snít.
Tichým hlasům v mé hlavě
musím naslouchat,
snažím se zachránit
a žít.
Srdce z ledu zeje ve své prázdnotě,
snažím se tomu zabránit.
Zbytečně.
Duše sténá v temnotě,
když zkusím se nadechnout,
vybouchne.
Konečně.
Láskou plout řekou touhy.
když zkusím se nadechnout,
vybouchne.
Konečně.
Láskou plout řekou touhy.
Snad chce to jen čas,
možná souhlas,
až budeme těšit se z teploty srdcí
a nebude to sen.
Tichý, jemný hlas,
co strhává mne svou mocí,
nechává mne napospas
tobě jen.
Ztracený v odvaze,
udušen vlastní touhou,
co nemá konce,
svírám u hrudi ruce,
abych necítil,
co dělá mi to s hlavou,
že jsi mne zachytil,
uprostřed mé exploze,
Asi to mám v povaze,
neříkej to nikomu,
že ztraceným jsem ve své odvaze.
možná souhlas,
až budeme těšit se z teploty srdcí
a nebude to sen.
Tichý, jemný hlas,
co strhává mne svou mocí,
nechává mne napospas
tobě jen.
Ztracený v odvaze,
udušen vlastní touhou,
co nemá konce,
svírám u hrudi ruce,
abych necítil,
co dělá mi to s hlavou,
že jsi mne zachytil,
uprostřed mé exploze,
Asi to mám v povaze,
neříkej to nikomu,
že ztraceným jsem ve své odvaze.
