22. května 2022

Jak měl Bill svůj plán - napsal Martin Paruch

Na farmě žil byl starý Bill. Kůň. Krásný hnědák s vážnýma očima. Tedy ne už tak krásný jako kdysi. Ale pořád měl sílu a vůli. Věděl co chce. Měl svůj plán.
Bill měl přítele, opičáka Toma.  Tom žádný plán neměl. Možná ani nevěděl co to plán je. Žil pro dnešní den a co ho Bill znal, vypadal spokojeně.
“Tome, Tome,” říkával utrápeně Bill, “takhle to přece nejde. Musíš vědět, odkud jdeš a kam. Jestli na té cestě bude stáj a píce. Když to nevíš, tak nemáš ani ponětí, co všechno se může stát.” 
“A k čemu by mi to bylo, Bille?” usmíval se Tom. “Vidím věci takové, jaké jsou. Ne jaké mohou být.”
“Podívej se na mě,” nedal se Bill. “Pracuju na téhle Farmě už spoustu let. Vždycky to nebylo lehké. Ale vím, že tady můžu zůstat. Že o mě bude postaráno. A až nebudu mít sílu, budu na pastvině pod lesem počítat hříbata. To je moje odměna. Zasloužím si ji.” 
“Určitě si ji zasloužíš,” souhlasil Tom. “Ale víš, že ji opravdu dostaneš?”
“Samozřejmě,” odpověděl Bill. “Vždyť tak to má být. Podle plánu. Ještě tohle léto a od podzimu jsem s hříbaty.”
“To bude skvělé, Bille. Čekají Tě prima časy.”
Jedno ráno probudil Toma nezvyklý hluk. Nad Farmou se vznášel oblak prachu, který vířil velký buldozer. Z dálky se nesl zvuk praskajícího dřeva a zdí drcených ocelovou radlicí. Přes závoj prachu byl vidět kamion s nápisem R.A.S.
Dnes to asi nebude podle Billova plánu, pomyslel si Tom.

Poučení: Když čekáte lepší časy, přijde blbá doba.