26. března 2022

Příběhy z čekáren a vlakových kupé

Dredař
Veronika Petrová, Petra Zelenková a Oldřiška Dudíková

Kluk se zelenejma dredama sedí ve vlaku a vystupuje, mladej kluk se starší paní zůstávají.

Starší paní: “Viděl jste ho?” Takový hnízdo na hlavě?
Mladej kluk: “Jo, bylo to super.”
SP: Tohle se vám jako líbí? A co se vám na tom líbí?
MK: Máte pravdu, růžová by mu slušela víc.
SP: Vy mladý jste hrozný.
MK: Vy starý jste ještě horší. Ničemu nerozumíte a do všeho se serete.
SP: A určitě i fetuje, feťák jeden. Ještě, že je pryč. Mohli jsme taky od něho něco chytnout.
MK: Já taky kouřím trávu. To přece není žádné fetování. A víte, co babko, dejte mi pokoj. Plete se vám jazyk.
SP: Já vlastně nevím, proč se s vámi bavím. Jste stejný jako on. S pánem Bohem.


Zadání: Vymyslete si tři postavy rozdílného charakteru, které spolu jedou ve vlakovém kupé (můžete zvolit i jiné veřejné prostředí). Jedna z nich vystoupí a zbylé dvě ji v dialogu komentují.


V čekárně
Lucie Vacková a Jaroslava Dominová

V čekárně u lékaře sedí dvě ženy a muž. Jedna žena vypadá jako dáma, druhá je taková postarší drbna. Sestra vychází a volá:

„Pan Lelíček!“
„Tak co tomu řikéte?!“
„Prosím?“
„No vidělaste to? Játu sedím už hodinu a von si příde a klidně mě předběhne!
„Ale sestřička ho volala!“
„To je neskutečný, ty chlapy dneska jaký sou to hulváti! Takovýho hulváta bych teda doma nechtěla! Ta jeho ženská, ta musí bejt chudák! Řeknu vám to bude přesně ten typ, co si hraje na hoogo foogo a určitě jí mlátí!“
Dveře se opět otevřou.
„Tak paní Lelíčková, pojďte si také.“


Rajská
Martin Paruch a Veronika Štětková

Před školní jídelnou byla zase fronta až na chodbu. Lehce obézní Aleš došel k výdejnímu okénku až po Vildovi, potom si sedli k jednomu stolu. Obědy vydávala zase ta zrzavá kuchařka.

V: „Ach jo, zase rajská. A koukám, že máš protekční porci knedlíků.“
A: „Zatím co ty sníš tak dva, co?“
V: „Jestli do tebe není náhodou paní kuchařka zamilovaná, by vám to spolu slušelo, oba pěkní tlouštíci.“
A: „Zato yt jsi vyzáblo, co by čtyři nesnědlo.“
V: „Jdu si přidat… Prosím dva!“