Háčky k cestopisům - napsali Zdena Součková a Martin Paruch

Průvodce

Vodím turisty. Po stopách války. Snažím se jim přiblížit život v obléhaném městě. Jeho atmosféru a charakter. Každodenní život. Ukazuju prstem, rozkládám rukama a mluvím o tržišti a nedostatku jídla. O počtu obětí, vybuchujících granátech a ulicích ostřelovaných snajprem. 

V hlavě mám tváře a hlasy, které turistům ukázat nedokážu. Vidím svoje rodiče, mluvím bez hlasu s přáteli, kteří tu už nejsou i se sebou samým. Znovu a znovu prožívám svoje dětství ve válečném Sarajevu.

Martin Paruch

Ráda a často cestuji
Čtenáři, který očekáváš obrazy a zážitky z míst, která jsou jen málo dotčena civilizaci, nečti už dál. Držím se totiž zásady, že není důležité kam, ale s kým. Ano, je to taková trochu z nouze ctnost. Ale důležitější než exotické artefakty nebo trofeje z lovů jsou pro mě setkávání s lidmi a sběr neobvyklých zážitků. A pro ty není nutné cestovat daleko. Tajuplná cesta temným bludištěm pod jihočeským kostelíkem, kam nás vešlo dvanáct a vrátilo se třináct, je toho příkladem.
Zdena Součková


Nemusím cestovat daleko
Čtenáři, který očekáváš obrazy a líčení z míst, která jsou jen málo dotčena civilizaci, nečti už dál.
Držím se zásady, že není důležité kam, ale s kým. Důležitější než exotické suverýry nebo trofeje z lovů jsou pro mě setkávání s lidmi a sběr neobvyklých zážitků. Tajuplná cesta temným bludištěm pod jihočeským kostelíkem, kam nás vešlo dvanáct a vrátilo se třináct, je toho příkladem.

Zdena Součková