22. listopadu 2021

Reklamace brýlí – napsala Tereza Vrbová

Dobrej den, slečinko. Koukám, že někam telefonujete. Víte, já mám takovej problém a vy jste jediná, kdo mě může zachránit. Manželka si u vás koupila brejle, no, na čtení, na tu stařeckou vetchozrakost. No a pak si na ně asi sedla, nebo co, jak bez nich neviděla, a nějak se jí rozbily. Koukejte, úplně na maděru. Já se omlouvám, vony jsou asi zapatlaný vod čokolády. Já se nestih nasnídat, tak jsem si dal do kapsy nějakou sladkou tyčinku a vono to takhle dopadlo. My nejsme místní, my jsme až z Králík, víte, a já blbec si doma zapomněl paragon. Ta moje vetchá stařenka, jak si večer nemůže číst, tak je celá načuřená. Teď jede Tolstýho a dočítá Annu Kareninu. Já jsem tady jen na skok, víte, na víkend u Pepy. To je kamarád ještě ze školy. No a jak tak na vás koukám, slečno, co děláte dneska večer? Vám je tak hádám okolo dvaceti, to bych moh bejt váš tatínek, kdybych vás měl v padesáti! To víte, já měl naposledy nějaký ty techtle mechtle ještě za Vojny a míru. No tak se slečno nezlobte, já to tak nemyslel. To je jen legrace. Vždyť jsem rudej, jako ta moje košile. Taková krasavice, to by byla moje smrt. Tak co ty nešťastný brejte, jak to s nima uděláme?

Zadání:
Vymyslete si postavu, o které musíte vědět všechno. Vaše postava jde reklamovat brýle do optiky. Napište monolog – hovoří jen postava zákazníka (prodavače neslyšíme). Během hovoru musí na sebe během  prozradit:
co ráno snídala, kde bydlí, co má v kapse, jaká je její nejoblíbenější píseň a kdy měla první či poslední sex.