1. října 2021

Jaké by to bylo bez dřeva - napsal Martin Tomášek

Když vidím, jak se kácí lesy, je mi z toho čím dál víc smutno. Stromy jsou plíce naší planety, chrání nás před globálním oteplováním a zadržuji vodu v listech a půdě. Dnes lesy a půda ustupují dálnicím, městům, dopravě, průmyslu... Když se podívám kolem sebe, všude je dřevo. Papírem na psaní počínaje, masivními skříněmi konče. Někdo může říct, co na tom, vždyť se vysazují nové...
Ano, máte pravdu, ale já, když vejdu do lesa nebo i kamkoli do přírody a vidím vzrostlý strom, který tam roste padesát sto dvě stě let, představuju si, kdo ho tam zasadil, kdo všechno seděl pod jeho větvemi, co všechno pod nimi dělal. Čím větší strom, tím víc energie na mě z něj jde.
Opravdový problém vidím v kácení deštných pralesů, skutečných plic naší jedinečné planety země, a to nejen kvůli stromům, ale také kvůli vzácným druhům rostlin a živočichů.
Když vidím postupující zkázu lesů a pralesů, tak si říkám, jestli už jsme za hranicí nevratného, nebo se dá ještě něco zachránit.