Když poslouchá, tak se upřeně dívá do jednoho bodu, snaží se koncentrovat a vše pamatovat. Soustředí se tak, že kdyby uměl myšlenkami pohybovat věcmi, tak hne celým naším činžákem.
Po poslouchání následuje komentování. Když zrovna není vyzván, tak si opravdu hlasitě oddychne a přestane kopat nohou do mé dřevěné nohy. Pokud má ale popsat, co právě slyšel, tak se snaží tvářit a mluvit velmi chytře, až tak moc, že mu to vlastně nevěřím.
A když má vyprávět? Aniž by ještě cokoliv řekl, tak vím, že bude mluvit. Poznám to tak, že se jeho o mě opřené ruce začnou rychle potit. V židli se narovná, zhluboka nadechne, dvakrát zhluboka nadechne a mistr rétor může mluvit.
Závěry kurzu jsou pak v jeho podání zlatým hřebem. Začne se mračit a sluchátka zastrkávat ještě více do uší, div si je nenarve přímo do mozku. To právě dostává úkol na příště.
Po poslouchání následuje komentování. Když zrovna není vyzván, tak si opravdu hlasitě oddychne a přestane kopat nohou do mé dřevěné nohy. Pokud má ale popsat, co právě slyšel, tak se snaží tvářit a mluvit velmi chytře, až tak moc, že mu to vlastně nevěřím.
A když má vyprávět? Aniž by ještě cokoliv řekl, tak vím, že bude mluvit. Poznám to tak, že se jeho o mě opřené ruce začnou rychle potit. V židli se narovná, zhluboka nadechne, dvakrát zhluboka nadechne a mistr rétor může mluvit.
Závěry kurzu jsou pak v jeho podání zlatým hřebem. Začne se mračit a sluchátka zastrkávat ještě více do uší, div si je nenarve přímo do mozku. To právě dostává úkol na příště.
Po skončení bleskurychlým tahem za kabel vytrhne sluchátka z uší – i s těmi kousky mozku, lokty se opře o mě, chytne hlavu do dlaní a zoufalé zvolá: "Cooo? Co to po mě zase chce???"
Celý zhroucený u večeře do sebe pomalu souká jedno sousto za druhým, a právě skončenou hodinu tvůrčího psaní probírá se svojí partnerkou – novinářkou.
Ona ho vyslechne, probere s ním ty nejpalčivější věci, a když se pak uklidní, tak z něj začnou padat docela zajímavé a vtipné nápady.
Celý zhroucený u večeře do sebe pomalu souká jedno sousto za druhým, a právě skončenou hodinu tvůrčího psaní probírá se svojí partnerkou – novinářkou.
Ona ho vyslechne, probere s ním ty nejpalčivější věci, a když se pak uklidní, tak z něj začnou padat docela zajímavé a vtipné nápady.
Cvičení: Jak mě vidí…
Zadání: Napište odstavec či dva o tom, jak píšete.
Upřesnění: Vypravěčem o vašem psaní však musí být nějaký neživý předmět z vašeho okolí, anebo třeba domácí mazlíček či jiné zvíře, které je přítomné vašemu tvůrčímu zápalu nebo spisovatelskému bloku. Jak vás „vidí“ při vaší tvorbě fíkus v rohu či hrnek na kafe? Co si asi myslí váš pes, když vás pozoruje při psaní?
Zadání: Napište odstavec či dva o tom, jak píšete.
Upřesnění: Vypravěčem o vašem psaní však musí být nějaký neživý předmět z vašeho okolí, anebo třeba domácí mazlíček či jiné zvíře, které je přítomné vašemu tvůrčímu zápalu nebo spisovatelskému bloku. Jak vás „vidí“ při vaší tvorbě fíkus v rohu či hrnek na kafe? Co si asi myslí váš pes, když vás pozoruje při psaní?
