27. října 2021

Aristotelova pětka – napsal Stanislav Kozubek

Poznání a obrat
Základem pro rozvinutí zápletky je podle Aristotela anagnorise. Anagnorize je změna neznalosti v poznání. Anagnorizi neboli poznání rozděluje Aristoteles na několik druhů podle toho, jak k tomu došlo. Konkrétně se tedy jedná o pět nejlepších způsobů dobrého psaní, uvedených níže od nejlacinější po nejlepší způsob psaní.

POPIS
Podle Aristotela se jedná o nejlacinější způsob psaní prostřednictvím typického znamení, které může být buď vrozené nebo získané. Aristoteles nedoporučuje POPIS používat často.
Příklady: v příběhu popisujeme pána, že měl na sobě košili s bílým límečkem a kravatu. A vždy, když na něj čtenář narazí, bude to ten pán s kravatou. Dále třeba stoletý stařík, dívka s jizvou atp.

UMĚLÉ ŘEŠENÍ
Když spisovatel neví kudy kam, přichází na řadu umělé řešení. V povídce se najednou objeví Duch svatý a učiní přesně to, co autor potřebuje. Nebo se hrdinovi něco zdá, a to mu napoví, co má následně udělat. Umělé řešení nesvědčí o autorově vynalézavosti, je to laciné, ale Aristoteles to povoluje. Umělé řešení se objevovalo v antických bájích a biblických příbězích, nyní relativně často v pohádkách.
Příklady: Honza jde na trh, zakopne o kořen a najde pod ním sto zlatých, a to je přesně tolik, kolik potřebuje, aby koupil mamince krávu. Nebo potká kouzelného stařečka, zlatou rybu atp. I v moderní kinematografii najdeme zajímavá řešení: v televizních seriálech se filmaři zbavují nepohodlné postavy autohavárií, náhlou nemocí nebo při návratu hrdiny zpět na scénu (např. postava Bobbyho v seriálu Dallas) označí předchozí díly bez něj za dlouhý sen jedné z hrdinek.

VZPOMÍNKY
Vzpomínky znovu uvádějí v život zapomenuté příběhy, které si hrdinové vybaví, aby povídce dodaly smysl pro budoucí děje. Můžou to být situace, vůně, věci, setkání, zvuky nebo hudební melodie.
Příklady: rodiče si vzpomenou na hříchy mládí a odpustí svým dětem, Odysseus si vzpomněl na svou Penelopu, když žil s nymfou Kalypsó, ve filmu Tenkrát na západě připomíná zvuk harmoniky pomstu jednoho z hlavních hrdinů.

ROZPOZNÁNÍ
Rozpoznání je otevřený konec příběhu, na který navazuje úsudek čtenáře neboli vývoj zápletky směřuje k určitému konci, který nemusí být dopovězen, protože si ho čtenář jasně domyslí. Často je používáno v hororech pro stupňované napětí.
Příklady: kulometné hnízdo střílí po třech vojácích, nejdříve padne první voják, poté i prostřední a ten poslední rozpozná, že za chvilku je i po něm. Tímto silným momentem pomůže autor čtenáři pochopit, co bude následovat. Dále ve filmech jako Ptáci, Vetřelec nebo Věc.

PŘEDSTAVENÍ CHARAKTERU V AKCI
Jedná se o nejlepší způsob psaní, autor popisuje akci tak, aby z ní vlastnosti postavy jasně vyplynuly.
Příklady: je milenecký pár, kluk ukecává děvče, aby se s ním vyspala, protože ji má rád víc než sebe. Nakonec dívku přemluví a začnou se svlékat, když najednou začne hořet. Kluk zjistí, že jde o život a vyskočí oknem ven, dívka uhoří. Z toho jsme poznali, že kluk je lhář a dívka naivní až hloupá, a to vše bez použití přídavných jmen jako chytrý, hloupý, naivní atp.