27. června 2021

Rybářovo ráno - napsala Martina Talířová

„Hele štička a támhle pod stromem hejno běliček!“ 
Řeka si klidně teče a ryby plavou sem a tam. Prut štikovák se houpe ve větru. Podběrák čeká na svém místě. Sedím schoulený pod keřem na malé židličce a pozoruji všechno kolem sebe.
Ticho, ranní chlad a vůně osychající trávy mi bystří smysly. Na nose mě šimrá sluníčko a komár se zapíchnul do mé tváře. „Jen počkej!“ 
Řeka se probouzí. Párek kosáků je jako vždy na stejném místě, prozpěvují si a poskakují na mělčině. Vážka létá těsně nad hladinou a vypadá to, že pronásleduje sluneční paprsky , které jsou čím dál více viditelné v korytě řeky.
„ A hele, bere !“ Rychle vstávám a sahám na prut. Ryba ho pouští a hladina je opět klidná. „ Podběráku, spi dál!“ Proud unáší vlasec a moji naději na úlovek stejným směrem jako staré větve. Zátočina jim poskytne otevřenou náruč a vše plyne dál, jak má. Dobré ráno.




Žádné komentáře:

Okomentovat