9. května 2021

Hele světlo! - napsala Kristýna Koblasová

Dvě ryby plavaly už pár dní v temnotě hlubin oceánu. Najednou zahlédly zvláštní světlo.
"Hele světlo! Plavem tam!" zvolala jedna z ryb.
"Radši bych plavala dál nahoru a určitě již brzy spatříme hladinu," řekla bystřejší ryba té druhé.
"Vždyť to tak hezky svítí a my už světlo pěkně dlouho neviděly."
"Budeme prostě plavat dál nahoru a nakonec spatříme opravdickou hladinu."
Obě ryby se ještě chvíli dohadovaly a přemlouvaly, kam vlastně poplavou. Ta chytřejší se stále zastávala názor, že by se měly pokusit plavat nahoru k hladině, že je to určitě v téhle temnotě klamů bezpečnější. Druhá ryba si ale neustále stála za svým, že by měly po několik dní v temné hlubině dát šanci jedinému zdroji světla.
"No, tak zkusíme to světlo," pronesla chytřejší ryba unavená hádkami.
Vydaly se tedy za oslňujícím paprskem světla. Když se k němu blížily blíž a blíž, chytřejší ryba si všimla lesknoucích se zubů za světlem.
"Vždyť je to ďas!" vykřikla chytřejší ryba a už nestihla utéct, protože ďas byl mnohem rychlejší než ony dvě.



Teď obě leží v jeho žaludku a vědí, že ne vždy je dobré, aby moudřejší ustoupil.


Žádné komentáře:

Okomentovat