16. dubna 2021

Setkání po letech - napsala Míša Štěpánka Sedláčková

Ozval se po letech. Téměř měsíc si psali každý den. Ráno přišla zpráva: „Sejdeme se? Dnes?“
Zhluboka se nadechla a obratem napsala: „Ok.“
Byla to pro ni první schůzka s mužem po velmi dlouhé době. Byla nervózní a zároveň rozpačitá. Venku pršelo, všude bylo kvůli lockdownu zavřeno, a tak sešli v jeho bytě.
Na mobilu se jí před odchodem objevila otázka: „Můžu tě na přivítanou obejmout a políbit?“
Rychle naťukala odpověď: „Obejmout ano, polibek jen na tvář.“


Uklidnilo ji to. Má situaci pod kontrolou. Když ale zazvonila a uviděla ho ve dveřích, všechna předsevzetí se rozplynula jako pára nad hrncem. Sklonil se k ní, objal ji a ona se propadla v čase. Znovu vnímala něco důvěrně známého. Pevné objetí paží, vůni kolínské, kterou měla spojenou právě s ním, znepokojivé a zároveň hladivé zašimrání vousů na tváři. Jeho rty se pomalu přesunuly k jejím a jemně se s nimi spojily. Tělem jí projela vlna rozechvění a intenzivně polibek opětovala. Přitiskl ji k sobě ještě pevněji a zašeptal do ucha: „Skoro jsem zapomněl, jak jsi krásně malinká.“
Najednou ji vzal do náručí a odnesl do ložnice. Než se nadála, byli oba nazí a milovali se. Když skončili, podívala se mu zblízka do očí: „Ani jsme si nestihli říct ahoj.“
Usmál se: „Já myslím, že jo.“
Zašimral ji vousy na tváři: „Krásně voníš a chutnáš.“
Pak se zlehka odtáhl, aby si ji prohlédl. Zvolna ji pohladil po krku, až do rýhy mezi prsy. Jemně vzal do úst její bradavku a ona se vzrušením prohnula v zádech. Jeho ruce ji hladily stále silněji a hlas mu zdrsněl potlačovaným napětím: „Máš pořád krásný prsa a neuvěřitelně hladkou kůži.“
Cítila, jak se červená, jakoby jí bylo dvacet a ne padesát. Znovu ji zalila vlna touhy. Prohrábla rukou jeho vlasy a přitáhla ho k sobě: „Chci tě.“
Usmál se s energií muže, který ví, jak uspokojit touhu ženy. Když pak leželi vedle sebe, probírala svými drobnými prsty jeho prokvetlé chlupy na hrudi. Pamatovala si, že ho to vzrušuje, a zároveň přitom vnímala, že i on zestárnul.
„Můžu mít otázku?“ zašeptala.
Otevřel oči, zadíval se na ni a pomalu kývnul.
„Co ode mě doopravdy chceš?“ jemně se kousla do rtů, jakoby ta slova chtěla vzít okamžitě zpátky. Najednou si připadala velmi zranitelná.
Pohladil ji po zádech a druhou rukou ji vzal za bradu, aby nemohla uhnout očima.
„Vidět tě znovu dřív než za třicet let.“

Žádné komentáře:

Okomentovat