24. dubna 2021

Pokušení - napsala Míša Štěpánka Sedláčková

Vídala ho každé ráno v cukrárně cestou do práce. Když si ho všimla poprvé, celým jejím tělem projela slastná vlna. Zachvátila ji panika, rychle odvrátila tvář a přidala do kroku. Celý další týden se cukrárně vyhýbala. Tím víc na něj musela myslet. Na tu smyslnost, kterou v něm vnímala. Představovala si, jaké by to bylo, kdyby…
Zakazovala si i ty představy.
Ale pokušení ji ovládalo stále víc. Přestala se cukrárně vyhýbat. Chtěla ho alespoň vidět, když už ho nemohla mít. Nejdřív ho pozorovala jen letmo, pak se občas zastavila a prohlížela si ho skrze výlohu. Občas se přistihla, že na něj nepokrytě zírá.
Někdy večer, když byla sama, vnímala téměř palčivou touhu, aby se dotknul jejích rtů. To si pak představovala, jak mu je nabízí ke spojení a přitahuje si ho blíž, aby ji naplnil vším, čím byl. Představovala si, jak ho cítí ve svých ústech, a vnímala rozkoš v každé buňce svého těla. 
Jednoho dne už to nevydržela a vstoupila do cukrárny. Černovlasý muž za pultem se na ni usmál. Začervenala se s intenzivním pocitem, že dělá něco nepatřičného.
Zhluboka se nadechla a opětovala jeho úsměv. Na jazyku už cítila tu voňavou rozpouštějící se chuť: „Zabalte mi, prosím, jeden čokoládový cheesecake.“ Konečně bude její.









































Žádné komentáře:

Okomentovat