23. dubna 2021

Beletrie jako sen - napsala Julie Schillingová

Kouzlo psaní knih
Beletrie je jako sen, co by měl plynout od obrazu k obrazu, kde všemu věříme díky vykresleným detailům. Je chyba, když se to začne rozostřovat nebo - nedejbože - čtenář přestane dávat pozor.
Je důležité vyzařovat důvěryhodnost pomocí popsaných detailů, i kdyby to byla pohádka nebo fikce. Hlavní je, že čtenář tomu uvěří.
Je dobrý být poetický, jak popisujeme scénu hlavně, ať se drží souvislostí.
Představte si to jako film kdy obrazy a scény na sebe navazují a není nic na rozptýlení.
Jak vidíme detail, co postupně jde na celek a ukazuje, co se stane dál náznaky.
To neznamená, že se pravidla beletrie nedají porušit a udělat něco nového.
A jak jsme řekla je jedno, jestli je to fikce, nebo něco podle reality. Jestli popisujete tetičku či mluvící strom hlavní je tomu uvěřit. Že si v hlavě řekneme: jo, tohle dává smysl pro strom, aby si myslel.
Spisovatel se totiž ve všech případech snaží přesvědčit čtenáře, že načrtnuté děje se opravdu staly či mohli stát. Anebo naopak se snaží přitáhnout čtenáře absurdností nepravděpodobného.
Spisovatel prostě chce, aby jim to čtenář zbaštil a i skeptici vypnuli mozek. Aby tomu prostě uvěřili.
Je jedno co píšete, jde o to, jak vykreslíte scény, aby tomu čtenář věřil, aby chování postav a jejich dialog dávala smysl. Aby v tom byla logika, proč se postavy změní v chování. Důvěryhodnost vychází ze skutečných důkazů. Jména postav ulic či měst by mělo být uvěřitelné. Ale nejde jen o realistická jména, ale i o tom jak ukážeme například, jak ulice žije, jak to tam vypadá, jak se tam lidi chovají. Ukázat obrazy života.
Uvěřitelnost věty a dialogu jsou kameny beletrie.


Metafikce a dekonstrukce
Znáte, když se díváte na film nebo čtete knihu a najednou začne dávat další film ve filmu nebo čtete o spisovateli, co píše román? Tohle je zjednodušeně metafikce.
A dekonstrukce je když spisovatel popře to, co zrovna napsal.


Žádné komentáře:

Okomentovat