14. března 2021

Zvířecí - napsal Libor Frank

Autobus našlapaný k prasknutí, hustý vzduch i atmosféra. Frankfurt nad Mohanem. Dav přidušených cestujících je v letním ránu převážen ze vzdáleného parkoviště k výstavišti. 
Dva starší byznysmeni v přísných tmavých oblecích visí za jednu ruku na tyči, v druhé ruce kožený kufřík diplomatické barvy. Rudé obličeje v utažených kravatách se naklánějí nad sedícími spolutrpícími.
“Ta má teda KOZY!” rozverně a nahlas upozorní první z nich svého kolegu. Nosem poukazuje na poodhalený bujarý hrudník elegantní dámy na místě pod nimi. Na jejím klíně sedí kluk, něco kolem pěti let.
“Mami, to jsou taky Češi?!?” vykřikne hošík a nevěřícně zvedne oči k oběma mužům. Červeň jejich tváří nabírá na síle v očekávání reakce matky dítěte.
“Ne miláčku, to jsou PRASATA…”

Poučení: Všude potkáš krajana.


Žádné komentáře:

Okomentovat