26. března 2021

Ruce vzhůru - napsala Lucie Košinová

„Ruce vzhůru, tohle je přepadení! Naval peněženku a nic se ti nestane!“
„Pro Boha prosím vás, já nic-“
„Nemel sakra a naval tu peněženku!“
„No dobře, dobře, tu máte. Ale přísahám, nic v ní nemám. Hlavně skloňte tu zbraň.“
Člověče, vždyť je úplně prázdná, jen fotky. To jsou kapustňáci?“ „Ne, žena s dětmi.“
„Ježiši, to jako fakt?“ „Ano, bohužel.“ „A co kapsy, ukaž kapsy. Dělej!“
„Vidíte sám, děravé, doslova. Poslední kalhoty co mi ještě drží.“


„Tak to je teda bída.“ „To mi povídejte.“
„A co třeba hodinky?! Naval mi je!“
„Blázníte? Orientuji se sluncem.“
„A to nemakáš, že seš úplně švorc?!“
„Dřu jako mezek, ale výplata míří hned k manželce.“
„Sakra chlape, já tě snad začnu i litovat. Fakt ani korunu nemáš? Vždyť já taky musím z něčeho žít.“
„Vidíte sám, nemám vůbec nic. Rodina mě sdírá z kůže.“
„K čertu, to sem teda narazil na pěknýho chudáka.“
„Věřte mi, že bych ty peníze radši dal vám, než té mojí. Vy je aspoň nevyhodíte za manikúru.“
„Ach jo, co s tebou mám dělat. Hele tak víš co? Tady máš pár stovek a utíkej na nádraží, uteč odsud.“
„Pro Boha! Děkuji vám, děkuji!“
„A nebo se za to aspoň pořádně ožer. A teď už zmiz.“
„Děkuji! Bůh ti žehnej, zloději!“

Žádné komentáře:

Okomentovat