11. března 2021

Rozruch na pohřbu - napsala Bohuna Kopřivvá


„Teto, nám umřel dědeček a půjdeme se s ním dneska rozloučit. On je už v nebíčku, víš?“
„Vím Julinko, proto jsme i my přijeli. Taky se s dědečkem rozloučíme.“
Byl to smutný obřad, jak jinak... a do tiché hudby se ozval zvonivý dětský hlásek: „Tady ale pěkně hrajou, že jo?“.
„Ano, ale teď musíš být zticha, víš?“
Nastala nejsmutnější chvíle. Rakev odjíždí, blíží se konec obřadu. Ozve se znovu jasný hlásek: „A kdy přijde ten dědeček, když jsme se s ním přišli všichni rozloučit? Proč tu není?“
I přes vážnost chvíle vykouzlí dotaz všem přítomným, kromě vdovy, na tváři úsměv.

Žádné komentáře:

Okomentovat