B: Jo jo.
A: Víš to od minule, tak doufám, že bude vše bez problému. Rozumíme si? Aby to nedopadlo jako minule...
B: Hmm.
A: Haló, slyšíš mě? Řekni něco, ať vím, že mě posloucháš.
B: Ano! Slyšim Vás!
A: Dobře. Tak jdeme na to. Nemáme času nazbyt. Doufám, žes mi nelhal a vážně se na to podíval. Takže. Zapni si kameru a ukaž mi okolí, abych věděla, že nepodvádíš.
B: Ale já mám kameru napevno v monitoru. Nemůžu tím otočit.
A: Aha. Hm tak to nevadí. Poradíme si jinak. Dobře tedy. Tak zvedni otevřený sešit nad hlavu a přede mnou ho zaklapni.
B: Ano.
A: Výborně. A teď ho hoď zaklapnutý na zem, aby sis ho nemohl vzít.
B: Hmm.
A: Co to bylo sakra za ránu! Kdo dělá ten kravál, ať si vypne mikrofon.
B: Ehm, to jsem byl já. Vy jste mi řekla, ať ho hodím na zem.
A: Aha. No jo vlastně, ale nemyslela jsem to doslova. To je jedno. Tak mi teda řekni, jakými způsoby se dá zpracovat železo.
B: Nó, tak železo se zpraco-
A: Prr! Zadrž. Na mě se dívej, ty si celou dobu koukáš někam mimo, a jak mám vědět, že tam nemáš tahák.
B: Ale já se dívám na Vás. Prostě jste na monitoru zobrazená dole a ne v kameře. Nó, tak to železo se zpracová-
A: Počkej, počkej. Zvedni ještě ruce, ať vidím, že nelistuješ. No takhle. A ještě vydrž. Zavři mi oči ještě, no, a nebo, víš ty co? Otoč se ke kameře, jakoby ke mně zády.
B: Hm dobře. A nemám ještě udělat stojku na hlavě jako v cirkuse?
A: Co jsi to říkal! Neslyším! Neslyším. Jsi tam? Haló! Asi blbne mikrofon, nějak to praská.
B: Ano. Jsem tady, taková drezura todleto.
