22. října 2020

Tak a máme tady zase karanténu - napsala Zuzana Fajmonová

Samozřejmě jsem do poslední chvíle doufala, že k téhle nucené izolaci v mým životě už nikdy nedojde, ale člověk míní a Prypumpulda mění a jsme zase tam, kde jsme byli na jaře. Ovšem s tím rozdílem, že tentokrát jsem nenechala nic náhodě. Dala jsem na svoje bohaté zkušenosti a začala se připravovat už ve chvíli, kdy na všech spolehlivejch webech začaly lítat výhružky. 
Taková pandemie, to se nesmí podceňovat, přátelé! 


Jako první jsem se okamžitě objednala ke kadeřnici a nechala jsem ze sebe udělat bloncku, protože čím světlejší vlasy, tím míň jdou vidět šediny. Pak jsem ještě zašla do drogerie a koupila si pro jistotu pět balení barev, protože lockdown není prdel a mně rychle odrůstaj vlasy. Navíc už z jara vím, o čem to barvení jako je, takže jsem v podstatě kadeřnickej poloprofesionál!
V rámci nácviku jsem si obrousila gellak z nehtů, abych si vyzkoušela, jestli to zvládnu bez toho, abych si upilovala prsty. Byl to boj, co si budem, podařilo se mi i přes určitý drobnosti zachovat všechny nehty i prsty, ruce mám trochu dobodaný pilníkem, ale napoprvý slušnej výkon. Následující den jsem si nechala udělat nový nehty s vědomím, že zvládnu i tuhle oblast, kdyby došlo k nejhoršímu. Podle speciálního nákupního seznamu jsem si pořídila zásoby nutné k přežití, protože na novinkách.cz psali, že nás normálně zavřou a budeme chodit akorát tak do práce a zpátky domů. Já do práce nechodím, takže by se pobyt venku blbě vysvětloval, proto jsem rovnou přistoupila k nouzovýmu plánu a začala jsem syslit na horší časy.
Pořídila jsem si brusku na nohy, kterou je s trochou šikovnosti možný použít téměř na cokoliv. Ojedete tím knírek, obočí, ztvrdlý paty, nehty, chlupy na nohou, přebrousíte si zažloutlý zuby, zkrátka a dobře, jedná se o vysoce funkční, univerzální nástroj pro celkovou údržbu.
Na chodbě domu jsem posbírala letáky ze všech obchodů a každej večer zaškrtávám slevy všeho druhu. Nakupovat chodím zásadně s nedbale nasazenou rouškou a bez rukavic, protože tím pádem si na mě starší občané netroufnou. A první den vyhlášení slev je fakt masakr, to mi věřte! Jednou jsem omylem vzala místo pěti jogurtů deset, protože byly o 20% levnější, a dostala jsem hůlkou přes držku. A to ta stařenka na první pohled vypadala, že dětský jogurty nejí. Od té doby si uměle vytvářím auru vysoce nakažlivýho coviďáka, abych nákupy přežila ve zdraví.
Zásobila jsem si knihovnu a bar. Knihovnu proto, abych měla co číst, a bar proto, že je pod tou knihovnou a přišlo mi divný mít všechny poličky plný a jedinou skříňku s chlastem prázdnou. Během téhle akce jsem doplnila taky speciální krabičku, kde přechováváme drogy, protože nebudu čekat, až mi dají dealera do karantény. On je teda pozitivní asi na pět nemocí, ale to nikoho nezajímá, důležitý je, že si drží odstup od covidu.
Z našeho sklepa jsem vytvořila kvalitně zásobenej tajnej úkryt pro odpůrce režimu neboli tzv. anticoviďáky. Je tam spousta jídla, archivní víno (dobře, není archivní, ale má plesnivý korky a je z roku 2018, takže v podstatě tak trochu archivní je), kolo, plastová motorka a nějaká ta domácí zavařenina. Do sklepů v našem domě obecně nikdo nechodí, lítaj tam totiž krysy, potkani a pavouci a smrdí zatuchlinou, ale zase je to bezpečný místo, když se tam všichni bojí, že jo. Nošení roušky není potřeba, ona by ta rouška stejně hned zplesnivěla, takže je lepší si ji nedávat na obličej, pokud nechcete mít tváře olezlejší víc než je normálně máte. Ale odboj byl vždycky plnej drsňáků, takže nemám strach, že by nějakýho rebela tyhle maličkosti odradily.
Myslím, že pro přežití jsem udělala vše. Doma pomalu měníme režim, do lesa a na procházky chodíme v noci, přes den pro jistotu zatahujeme žaluzie i závěsy, na zvonění neotvíráme, telefony nebereme a na balkón radši nelezeme. Tohle totiž není sranda, to je extrémně vážná věc.
Nejvážnější. Na celým širým světě.

Žádné komentáře:

Okomentovat