25. června 2020

Kdo pozdě chodí… – napsala Dana Beranová

Malý zajíček klečí na hanbě. Rozzuřená zaječice nad ním stojí a křičí: „Ještě jednou přijdeš pozdě domů do nory a budeš klečet na borových šiškách celou noc!“
Zajíček i druhý den zapomene na čas. Vrací se až po setmění. Cestou přemýšlí, jak si trest zmírnit. Tak, aby to matka neviděla, zasune si pod tlapičky měkoučký mech.
Po letech je ze zajíčka velký zajíc. Našel šťavnatou hlávku zelí. Chřoupe a chřoupe, domů nespěchá. Vrací se pozdě. Manželka zaječice vztekle čeká před norou.
Zajíc se ani neomlouvá. Sklopí uši a jde si kleknout na šišky. Mechu má po kapsách dost…
Poučení: Co se v mládí naučíš, ve stáří jako když najdeš.

Žádné komentáře:

Okomentovat