24. června 2020

Automluva – napsal Libor Frank

„JESTLI TO NEDOVEZU, NEBUDE CO ŽRÁT!“ křičel na mě nápis z plechové tabulky na přívěsu za traktorem. Srpen, žně v plném proudu, obilí na silnicích, kam se podíváš. Zrní mu z vleku odkapávalo před moje auto. Nemohl jsem ho předjet, měl jsem trochu naspěch a ještě si navíc musel číst taková sdělení.
Za čtyřicet let jsem na cestách necestách najezdil jako řidič víc než jeden a půl milionu kilometrů a na autech kolem sebe už za tu dobu něco přečetl. Od sdělení dříve téměř nenápadných, strohých a nesmělých, až po ta současná, téměř agresivní.
Na auto je totiž třeba napsat cokoliv, co může ostatní během jízdy nebo zastávky co nejrychleji zaujmout. Potraviny, psí salóny, služby všeho druhu, nábytek, prodej aut - v pojízdné kartotéce se najde prostě úplně všechno.
Během let jsem nabyl dojmu, že reklamy z aut hodně cílí například na Miroslavy. Na karoseriích se nabízejí „KUCHYNĚ NA MÍRU“, „BAZÉNY NA MÍRU“, „PLOTY NA MÍRU“, „POJIŠTĚNÍ NA MÍRU“, „OBLEKY NA MÍRU“ a mnohé další věci „NA MÍRU“. Hodně preferovány jsou rovněž klíče, nabízí se totiž celé „STAVBY NA KLÍČ“ nebo i menší dodávky jako například „ZIMNÍ ZAHRADY NA KLÍČ“.
Zvláštní potřebu sdílení svých literárních výtvorů dostávají někteří pisálkové s příchodem blátivých nebo zimních měsíců. To se potom na vozidlech objevují prstem psaná doporučení jako „UMEJ SI TO!“, někdy doplněno i osobnějším „VOLE!“. No a do namrzlých oken se výtečně ztvárňují obrázky, počínaje nejrůznějšími smajlíky a konče celosvětově uznávanými nestydatými piktogramy v obvyklých lidových provedeních.
Samostatnou kapitolou se poměrně nedávno stalo privilegium vymyslet a koupit si na auto vlastní poznávací značku. I majitelé soukromých plechových miláčků tak dostali jedinečnou příležitost zapojit se do komunikace s ostatními řidiči svojí vlastní automluvou. Ke slovu přichází celá škála emocí, které osoby za volantem potřebují sdělit okolnímu světu. Svojí espézetkou už mě tak někdo nabádal například ke smíchu nápisem „USMEJ SE 1“, kdosi další svou značkou „D0BRY DEN“ neustále zdvořile zdraví kolemjedoucí či kolemjdoucí nebo jsem zjistil, že přede mnou v autě jede „T0P MAMKA“. Vztah majitele s jeho autem zcela jasně vyjadřuje autoznačka „MA 2 LASKA“, vztah majitele auta k pití potom nápis „RUM V0DKA“. Jisté ego by se dalo vyčíst z označení auta „PAN S0FER“ či „PAN RAMB0“.
Jazykově zdatní jedinci nasazují v této branži mezinárodní kalibr a pokouší se nadřadit nad okolní jezdce nápisy jako například „I AM 2 FAST“ nebo „DEVIL 1“ a podobně. Na silnicích už jsem také potkal nemálo agentů „007“ v nejrůznějších podobách, ale i několik očíslovaných „BARBIE“. Je až k neuvěření, jak řidiči dokáží být se svými značkami kreativní, fantazii se nekladou žádné meze. Cítím se tak při brázdění silnic za volantem proti své vůli nádherně obohacen. Dalo by se říci, že už mě v automluvě jen tak něco nepřekvapí.
Přece jen ale nedávno něco vybočilo z řady. Při přečtení velkého nápisu „KAŽDEGO DNIA NA DROGACH“ na polském kamionu mě napadlo, jak to ten řidič může vydržet. Zřejmě bude neustále dost dobře „sjetej“! Dá se tím také vysvětlit, proč jsou Poláci považováni za nebezpečné řidiče.
Vrcholným skvostem automobilové literatury se však pro mě stal kamion turecký. Při jeho předjíždění na dálnici jsem nevěřil vlastním očím a okamžitě jsem se zamyslel nad tím, jaké komplikace by mohly vzniknout, pokud by Evropská unie podlehla tlaku Turků a přijali bychom je mezi sebe. Zřejmě se nám ani nezdá, s čím vším tam ještě obchodují. Na boku návěsu se nad telefonním číslem totiž velkými červenými písmeny vyjímal hrdý nápis:
ČURAK TRANSPORT!!!
No, při troše dobré vůle bychom byli určitě schopni zajistit vytížení takového kamionu i u nás. Aby nejel domů s prázdnou…

Žádné komentáře:

Okomentovat