12. června 2020

Filozof v hadrech – napsala Dana Beranová

Můj strýček měl několik akademických titulů před jménem i za ním, ale věci běžného života příliš neřešil.
Oblečení používal jen k nutnému zahalení se na veřejnosti. Nevadily mu ani díry na loktech ani skvrny od míchaných vajíček na košili.
Nikdy ale nenechal ležet bez povšimnutí knihu nebo časopis a kdykoliv se s námi díval na vědomostní kvíz, pobízeli jsme ho k přihlášení se do soutěže. Věděl prostě všechno.
Jednou u nás trávil část své dovolené a zaslechl telefon mojí maminky.
„Obávám se, že nemáme doma žádnou filozofickou knihu. Podívám se, ale spíš ne.“


„Copak, copak?“ zbystřil, protože každý úkol na poli intelektuálním byl pro něho výzvou.
Máma zakroutila hlavou. „Dcera kolegyně řeší na poslední chvíli seminární práci a neví si s tím rady.“
Strejda věcně poznamenal: „Téma?“
„Rozbor pěti filozofických směrů a jejich přínos pro lidstvo.“
Další den jsme strejdu neviděli. Nejedl, nepil, myslím, že si ani nevyčistil zuby. K večeru vyšel z našeho pokoje pro hosty a nesl štos papírů. Vlasy mu trčely na všechny strany, ale jeho obličej zářil štěstím.
Po dvou dnech před něho máma postavila dárkový koš. „Od kolegyně. Moc děkuje.“
Strejda bez zájmu přelétl pohledem drahé paštiky a lahve.
„Prý to sem nesla už včera, ale nebyli jsme doma. Jen po zahradě chodil nějaký pobuda s kabátem zapnutým ob jeden knoflík a šálu tahal po zemi.“

Žádné komentáře:

Okomentovat