25. května 2020

O lišce šmelinářce - napsal Štěpán Lipus

 Les se probouzel do nového dne. Všechny kapradiny, mechy, trávy a vřesy se umývaly ranní koupelí rosy. Bylo tu ráno, což znamenalo pro veverku další dlouhý den zásobování svého sídla na zimu. Už dávno si veverky oříšky neobstarávaly samy. To patřilo k přežitkům generací minulých. Taková moderní veverka naplno využívá lesní tržnici, kde sežene vše pro uspokojení svých potřeb.

Veverka tedy vzala bobule, myší ocásky a hmyzí zavařeniny a vydala se na tržnici směnit nějaké oříšky a jiné dobroty.
Na tržnici prodávali oříšky jenom dva prodejci, a to liška a stará srna. Liška prodávala balené oříšky a srna prodávala oříšky po kusech.
Větší klientelu měla rozhodně liška, balíčky byly praktičtější a stylovému lesklému obalu zvířátka nemohla odolat. Navíc tak kupci nemuseli počítat oříšky jeden po druhém.
Veverka si tedy řekla: „Hm, proč bych kupovala oříšky po kusech, vezmu si rovnou balení 20 oříšků od lišky. Liška si tedy vzala 20 myších ocásků, přepočítala je a veverce dala balení oříšků.
Když přišla veverka domů, tuze se jí zachtělo udělat si oříškový nápoj. Vzala tedy mixér a oříšky vysypala do nádoby na mixování. Po chvíli už si vychutnávala lahodný nápoj a spokojeně si pomlaskávala.
Druhého dne veverka znovu navštívila stánek lišky a znovu si spokojeně odnášela balíček s oříšky. Napadlo ji, že by mohla pozvat svého kamaráda Datla. Datel měl totiž taky tuze rád oříškový nápoj.
Když datel zaťukal na veverčinu stromovou světničku, veverka zrovna připravovala oříškový nápoj. Oba byli moc rádi, že se zase vidí, a tak si udělali pohodlí, debatovali o problémech lesa, o tržnici a popíjeli.
Když byli zrovna v půli debaty o tom, jaké je sucho, zjistili, že už nemají ani kapku ořechového nápoje. V tu chvíli pronesl datel: „Žádný stres, veverko. Dnes jsem byl na trhu a koupil jsem od staré srny 20 oříšků.“ A vytáhl z pod křídla krásné kulaté oříšky.
„Tak alespoň ochutnáme, kdo prodává lepší oříšky!“ zaradovala se veverka a vrhla se na přípravu nápoje. Jenže co to vidí? Nápoj se najednou nemůže vejít do konve, a přitom udělala stejné množství nápoje jako předtím.
„To by v tom byl čert, abychom tohle nevyřešili!“ rozzlobila se veverka a vydala se společně s datlem k tržnici.
Když dorazili na místo, u liščina obchodu se to hemžilo zákazníky. Všichni kupovali výhodná balení oříšků po 20, 50 i 100 kusech. Když fronta postoupila a na řadě byla veverka, hlasitě požádala lišku, ať jí balení oříšků osobně přepočítá.
„To ale nejde, vážená. Víte, předpisy jsou předpisy, nemůžu vám narušit obal.“
Veverka tedy podala lišce 20 myších ocásků, neváhala, roztrhla balíček oříšků a dala se do počítání. „15,16,17…..“ zastavila se veverka s počítáním.
V balíčku už nebyl jediný oříšek, naopak 3 scházely.
Když to spatřili všichni zákazníci, rozzlobili se a vrhli se na počítání svých balení.
„Takhle vydělávat na zvířecí důvěře…no, že ti není hanba, liško prašivá,“ ozvalo se z davu.
Ošizená zvířátka nemohla uvěřit svým očím. Za lesklým líbivým obalem se skrývaly špinavé červivé ořechy smíchané s levnějšími žaludy.
Liška v tu chvíli věděla, že je zle. Po pár okamžicích už se opět táhla dlouhá fronta ke stánku lišky. Nikdo však nečekal na oříšky. Každý čekal na své myší ocásky. 
Od té doby už na lesní tržnici prodává oříšky jenom jeden prodejce, a to stará srna. Dokonce už zákazníkům vůbec nevadí počítat si své oříšky. Alespoň vědí, že nebudou ošizeni.
A liška? Ta je prý dodnes v dluhu 30 000 myších ocásků.


Poučení: Obal není všechno.







Žádné komentáře:

Okomentovat