6. března 2020

Očista – napsala Zuzana Kratochvílová

Večery teď patří k nejnáročnějším částem mého dne. Býval to čas, který děti trávily se svým milovaným tátou. Vítaly ho hned u dveří od garáže, skákaly na něj, objímaly ho a volaly: „Táta je doma, táta je doma!“ Nebo se schovávaly za věšákem s bundami, aby na něj bafly.
Společně pak všichni odcházeli do koupelny, kde je táta všechny tři koupal.
Nyní se o děti starám sama. Malý Kubík právě v koupelně často pláče, protože mu dojde, že tady už ho táta nikdy mýt nebude.
„Mami, a kdy se táta vrátí zpátky?“
„Proč nám nezavolá?“
„On už nás nemá rád?“
„A ty si, mami, taky najdeš nějakého nového pána?“

Žádné komentáře:

Okomentovat