25. ledna 2020

Rodina z pohledu muže

Na plný plyn
Jedu svůj život na plný plyn. Jsem úspěšný! Užívám si svou slávu tady a teď. Kdo by to nedělal, je blázen, nebo pokrytec.
Slaďoučké hrozny přetékají šťávou a oblažují moje rty. Všechno bohatství a přízeň je tady jenom pro mě.
Slyším šustění saténové spodničky padající na podlahu mé ředitelské pracovny. V oku vnímám mihotání odlesků a jsem fascinovaný pohledem na krásné ženské tělo, které mě vyzývá, zve. Póry svého těla nasávám tu živočišnost a cítím v sobě obrovský vnitřní proud.
Jako když sešlápnete Ferrari až na zem a můžete se v omámení smyslů vydat na jízdu života.
(Alexandra Safi Narwa)


Tak v půlce června to prasklo. Zuzka na to přišla. Je fakt, že jsem se asi choval jako blbec a jí to přišlo divný. Zeptala se mě, co se děje, tak jsem jí to napsal. A jsem rád.
Konečně je to venku.
To nejhorší mám za sebou a teď už to bude jenom lepší.
(Zuzana Kratochvílová)


Háček
Cvičení: 
Napište k příspěvku Zuzky začátek tak, aby čtenář neodolal a okamžitě se začetl...
Můžete zkusit i jiný úhel pohledu, třeba týž příběh očima muže...

Začátek příběhu z pohledu ženy:

Noční můra 
Polykám tabletu za tabletou. Drhnou mi v krku. Jedna za druhou. Na tlak, na spaní, na žaludek, na depresi… V dubnu mi ještě říkal miláčku a dnes mám za sebou druhé stání. Projdu prázdným domem, pozhasínám světla… Naše děti tu dnes neusínají. Usínají u ní. U cizí ženy, která mi ukradla muže…
(Nataša Richterová)


Žádné komentáře:

Okomentovat