6. ledna 2020

Poklad z pláže – napsala Anna Vocelová

„Jééé, ty se mi tak líbíš…“
„Ale ty mně ne!“
„Neutíkej mi, stejně tě dostanu.“
„No jo, zase jsi vyhrála. Vytáhla jsi mě z vody jen proto, že se krásně lesknu, ale až uschnu, přestanu tě zajímat.“
„Nediv se mi, jsem přeci princezna a tu odjakživa zajímá všechno, co se třpytí. Kdybys tak uměl mluvit, kamínku stříbrný.“

„Ale já mluvím… Jen mluvím jinou řečí, než znáte vy lidi.“
„Co já s tebou udělám, poklade plážový?“
„Doufám, že dneska ze mě bude jen okno pískového hradu, ne že si mě povezeš domů jako suvenýr.“
„Na hraní u vody jsi dobrej, ale bez ní ztrácíš svůj lesk. To tě babičce do Čech ani nepovezu.“
„Uf, to se mi dost ulevilo, cestování v kufru je totiž noční můrou všech plážových oblázků.“