6. listopadu 2019

Listování - napsala Hana Kavalová

Klepal jsi na okno a se slovy
„odměna tě nemine“ 
pozval jsi mě na procházku,
fascinující podzime. 

Byla to vlastně velká klika.
Vzala jsem sebou svého duševního romantika. 

Pár kroků a hned značka Zákaz stání.
Platí to i pro dětské hraní?
Děti totiž nikde nejsou. Zmizely snad v cukuletu.
Vzhledem k tomu, že vůbec nečtou – nepřečtou si tuto větu.

Snad byla to jen špatná směna?
Pro tentokráte má otázka odpovědi nemá. 

Říkám mu: „Pojď ukážu Ti vůně, obrazy a zázraky.“
Romantik ve mně dívá se s rozpaky. 

Hned u prvního zastavení  krásné dívky nevím proč, nehrají si na víly.
V rukou pevně svírají jen své mobily. 

O kousek dále, pro pána krále. 
Tohle nebyl křik dětský. 
Anglický rapper do ticha lesa řve na plné pecky. 
Páni kluci místo duhových kuliček
cvrnkají další piva žejdlíček. 

Ten rapper chytil i mě.
Jdu a houpu se v bocích
jako o vánocích. 
Pro jistotu jdu raději bokem,
ať mládež nevidí, že jdu tanečním krokem. 

Nádherný pes volně puštěný
zrovna se chystá kousnout do ženy. 
Páníček naštěstí ženě odolá,
psa svého k noze si zavolá. 

Starší muž snad v rámci pokání
marně své mládí dohání.
Běží kolem již druhé kolo
Jak obživlý Diskobolos. 

Náhle má romantická duše  jde si v klidu mimo trasu. 
Vždyť pod nohami v trávě 
šustí listí ve tvé hlavě
Výlisek krásy bez atlasu. 

Dnes už vím, že v rámci listování
splní se mi každé přání. 

Nade mnou slunce zvědavé ptá se, co že to tu čmárám. 
Já? 
Já nic.
Já tě podzime jen s láskou sálám…

Žádné komentáře:

Okomentovat