4. října 2019

Čím větší děti, tím větší starosti – napsal Oldřich Voženílek

(podle skutečné události)

Já ho zabiju, zmetka!
Kolikrát jsem mu říkal, že mi má brát telefon.
Ty haranti nemaj ponětí, co to s těma rodičema dělá.
Zlatý časy, kdy nebyly mobily.
Když jsem s ním mluvil před hodinou, byl nějakej divnej.
A smutnej.
Dojedu tam, zazvoním a vyřídím si to s ním.


Proč neotvírá?
Sousedi tvrděj, že je doma!
To by bylo, abych se nedobouchal.
To je vážně divný.
Vůbec se mi to nelíbí.
Zavolám hasiče.
Budu sice za vola, ale člověk nikdy neví.

Všichni ustupte!
Ale já jsem jeho otec, to já jsem vás volal!
Vezeme ho do špitálu.
Podřezal si žíly a je v bezvědomí.
Chlapče, ty hajzle, chlapečku můj!
Bože! Pomoz!

Na světě je tolik jinejch ženskejch, ty sobče jeden sobeckej... bezcitnej...!

Žádné komentáře:

Okomentovat