Majka - napsala Jitka Schmiedová

Sakrování u porodu
Jednou jsme s mou nejlepší kamarádkou Majkou poslaly naše manžely na pracovní cestu samotné. Unavená Majka byla v osmém měsíci. Do porodu ještě daleko. Vše bylo, jak má být, a tak chlapi v klidu odjeli. My jsme si s kamarádkou konečně mohly užít trochu klidu a pohody.
  Majka byla veselá kopa. Její vtipy a veselé historky nebraly konce. Bylo nám dobře.
„Bojíš s porodu?“ nedalo mi to.
„Co blázníš, nebojím, těším se!“ machrovala Majka. „No vlastně trochu jo, bude to poprvé,“ přiznala po chvíli. 
„Hele, víš co, kdyžtak mě budeš držet za ruku a budeme si říkat sprostý vtipy, jo?“
Jako tenkrát když nás honil na dálnici ten náklaďák a my se strašně bály, že nás nabourá. Hlasitě jsme strachem nadávaly, dokud nám nedal pokoj.

Malý Matouš byl na svět zvědavej hned o měsíc dřív. Bály jsme se úplně nejvíc.
Držely jsme se na sále za ruce a vystřídaly snad celý slovník sprostých nadávek a fórů. A zase to zabralo. Když druhý den cinkaly na oddělení v porodnici vozíky se svačinou, ozvalo se od Majčina manžela přes půlku patra už jen: „Ten je ale krásnej! Celej já! “

Nejsmutnější Hromnice
Jedno mrazivé únorové ráno jedu do nemocnice za Majkou. Dělá mi starosti. Ošklivě stůně. Vypadá hrozně. Má rakovinu prsu v pokročilém stádiu, ale jadrný humor ji neopouští.
 To je dobré znamení, říkám si. Určitě se z toho zase vykřeše. Majka se vždycky ze všeho vykřeše. Chce, ať si k ní vlezu do postele, jako když jsme byly malé.
Kecáme o všem možném, pomlouváme doktory, plánujeme velikonoční beránky. Když Majka vyčerpáním usne, vyplížím se tiše ven. Mám úplně rozdrcenou ruku. Všechnu svou bolest vmáčkla do mé ruky.
 Doktor říká, ať jedu domů, že už si dnes moc spolu neužijeme.
Jedu domů k Majce. Její malý syn Matouš mi pomáhá s úklidem, pečeme její milovanou sekanou. Nemluvíme a přesto čtu v jeho hlubokých černých očích tisíce otázek. 
Na druhý den sbalím sekanou, růžové pyžamo, knihu a utíkám zase do špitálu. Něco mě žene. Nemůžu popadnout dech, jak chvátám do schodů. Páté patro je najednou tak vysoko.
Rozrazím dveře pokoje 206. Ostrý vtip mi zmrzl na rtech.
 Majka už byla jinde.