16. srpna 2019

Háček aneb začátek příběhu

Stojím na kraji propasti a koukám se do ní. Před očima se mi promítl celý život.
Pavlína Šaurová

Sípavě se nadechl a otevřel oči. Jediné, co vnímal, byla kovová pachuť v jeho puse a náhlé uvolnění tlaku kolem krku. Rozkašlal se a těsně před tím, než znovu upadl do bezvědomí, zahlédl vysokou ženskou postavu v červeném kabátě.
Julie Provazníková

Listy šuměly ve větru. Hladina jezera se lehce vlnila. Oblohu najednou zalila rudá záře zapadajícího slunce a já věděla, že něco je špatně.
Šárka Vaculová


Bojíte se rádi? Jeďte na krokodýlí farmu do Keni Úředníci Evropské unie by to nechápali. Desítky krokodýlů a nikde ani zábradlíčko. Jediná ochrana je večerní krmení hladových krokodýlů. Na to nezapomenete, a od zážitku s krmením, už ani zábradlí není třeba.
Helena Procházková

Pánové nestřílejte! Vyjdu neozbrojený ven.
Vlastislav Janík

Splávek se pohnul. Je tam. Pojď. Pojď. Ještě chvilku. Beru opatrně prut a… zásek! Naviják bzučí, prut se ohýbá tahem velryby z našeho kačáku.
Lenka Adamcová

Vzbudil sem se v kontejneru, zrovna když mi lezl potkan do nohavice. Už tři týdny sem bydlel na ulici a byl nejvyšší čas na pomstu.
Josef Alb

Konečně přede dveřmi domova. Otáčím klíčem v zámku a obvyklou větší silou strčím do dveří… ale ony povolují tak rychle a snadno, že úplně vystřelí, až klika bouchne do zdi. Nadechnu se a chci vstoupit, ale místo obvykle očekávaného odéru těžkého vzduchu po mé nekolikadenní nepřítomnosti v bytě naopak ucítím příjemnou vůni pečeného kuřete. Jsem u správných dveří?
Alena Štiková

Pánové, jen si vezmu kabát a půjdu s vámi.
Vlastislav Janík







Zadání:
Napište první větu či úvodní odstavec nějakého příběhu tak, aby čtenář měl okamžitě chuť číst dál.

Žádné komentáře:

Okomentovat