16. května 2019

O váhavém dřevorubci a jeho ženě – napsal Tomáš Vrba

Ve spořádané vesnici, poblíž hlubokého lesa, spolu už příliš dlouho žili dřevorubec a jeho stará žena.
Z roboty se vracel vždy normálně, v noci se ale opatrně vyplížil z domu se svou sekerou. Přicházel vždy až časně z rána. Po nějaké době si jeho žena začala všímat, že odchází, až jí to jednoho večera nedalo a zeptala se ho na to. Muž váhavě odpověděl: „Je tam v lese taková škaredá pokřivená souška. Nejspíš je nějak začarovaná, chci jí už hezky dlouho porazit, ale ne a ne se k tomu přemoci, jako bych pořád na něco čekal.“

„To je zvláštní,“ odpověděla žena, přihrbila se k němu a seschlou rukou ho pohladila po tváři. „Co kdybych šla dnes s tebou, a ty mi ten strom ukážeš?“
Dřevorubci zazářily oči a souhlasil. Šli dlouho temným hvozdem, až došli na odlehlé místo, kde stál jen suchý pařez posetý ranami od sekery, a tam muž znenadání ženě sťal hlavu.

A ponaučení?
Pokud dáte někomu příležitost udělat něco špatného, nejspíš to udělá, i kdyby se k tomu jinak sám nikdy neodhodlal.