25. dubna 2019

Velikonoce - napsala Barbara Tesařová

„Nazdár černá,“ zdraví jako vždycky od vrátek. Těším se na žrádlo, ale jinak na ni nemám vůbec náladu.
„Kde je Evžen?“ ptám se zvídavě. Neslyším ho totiž od včera dupat ve vedlejším kotci.
Provinile se na mě podívá: „No jo, byly Velikonoce...“
Pociťuji smutek, už jsem jediná. Brzy ze mě budou karbanátky nebo řízky. Letos žádné běhání po zahradě a baštění pampelišek.
„Neboj, tebe si necháme,“ chlácholí mě a sype mi do misky granule.
Taky by mi mohla přihodit nějaký seno, ale nebudu si to u ní zbytečně rozhazovat. Strakatý to totiž říkala taky.

Žádné komentáře:

Okomentovat