20. března 2019

Blbečku - napsal Jakub Suchý

Vzal jsem tě do dlaní schoulenou do sebe,
malou a zmáčenou slanýma slzama.
Šeptal jsem, bál jsem se to přání vyslovit.

Jak rád bych zas slyšel tvé tiché ach
a viděl se v tvých panenkách.

S pohledem do očí najednou povídáš,
blbečku, měls mi říct dopředu…
… že je tvý srdce z ostnatýho drátu,
… že bodá jak trní na akátu…

Mlčel jsem,
pak na rtech ucítil tu slanou chuť.

… a nikdy už mě nezarmuť.

Žádné komentáře:

Okomentovat