25. února 2019

Svatojakubská cesta po Česku - editace textu

Kostel Sv. Bartoloměje
Zadání:
Vyberte z textu Můj opravdu zvláštní den ty nejlepší pasáže a pokuste se z nich "vybrousit" diamant.

Nejlepší způsob, jak si vyčistit hlavu, je vydat se na toulky. V naší domovině je krásná příroda, příjemné klima a člověk nemusí být zrovna lingvista. Je to taková chůze “a la Compostella”, ale trochu na český způsob.
Některé dny na cestách jsou doslova zalité sluncem. Ale jsou i dny, kdy se příliš nedaří. Moje putování do Chodové Plané se nevyvíjelo vůbec dobře. Zavřené hospody a ty otevřené s mizernou obsluhou nebo předraženou nabídkou. Zacházka. Několik kilometrů navíc. Ztracený a znovu nalezený mobil. To vše k náladě nepřidá. Chystal jsem se nepovedený den zaspat...
(Eva Návorková Vejvodová)



Cesta po žluté turistické značce vedla na Podhorní vrch nádhernou krajinou s fantastickým výhledem. V Pístově jsem došel pod kapli sv. Bartoloměje, která byla na vyvýšeném kopečku. Pod kaplí byla malá jeskyně nebo sklepení, ve které byla umístěna soška madony.
Nejlepší způsob, jak si vyčistit hlavu, je se vydat na toulky českou krajinou. U nás je krásná příroda, příjemné klima a člověk může chůzi kdykoliv zabalit a vrátit se domů. Je to taková chůze „a la Compostella“.
Po 35 km chůze bylo rozhodnuto, jde se spát. Ono se řekne spát, ale jak jsem byl zřejmě přetaženej, tak jsem nemohl usnout. Chvilku jsem i spal. Když jsem se probudil, nemohl jsem znovu usnout. Bylo to hrozné. Zoufalý a beznadějný jsem si vzal sluchátka a pustil hudbu. To mi většinou pomůže a unavený pak usnu. Tentokrát mi to úplně nezabralo. Asi jsem i chvilkami klimbal. Pak se stalo něco zvláštního, něco, co jsem ještě nikdy nezažil. Měl jsem zavřené oči, ležel jsem na boku a při plném vědomí jsem jasně vchod do jeskyně, na jehož počátku stála socha madony od kaple, kterou jsem míjel přes den, a zvala mě dovnitř. Viděl jsem jednotlivé kameny stěn. Usilovně jsem si prohlížel jeskyni, skoro jsem ani nedýchal, abych neztratil své vidění. Nic dalšího jsem však už neobjevil. Když jsem se probral, byl jsem opět ve změněném stavu vědomí. Byl jsem úplně bdělý, měl jsem zavřené oči a viděl jsem tři postavy jako sochy Na pravé ruce jsem ucítil stisk ruky, který po chvilku povolil a pak se obraz ztratil.
To bylo mé putování českou krajinou. Vyčistil jsem si hlavu a vrátil se obohacen o až mystický zážitek.
(Soňa Štroufová)


Mám zavřené oči. Ležím na boku a při plném vědomí jasně vidím vchod do jeskyně, na jehož počátku stojí socha Madony. Vidím jednotlivé kameny stěn. Vím, že nespím. Kapli ve které jsem se ocitl, jsem totiž míjel dnes odpoledne. Vědomím v ní jsem teď. Prozkoumávám okolí. Usilovně se snažím prohlížet jeskyni. Skoro ani nechýchám, abych neztratil své vidění. Pak jsem usnul. Když jsem se probral, viděl jsem tři postavy. Byl jsem znovu úplně bdělý. Požádal jsem je, aby mi podaly ruku. Ucítil jsem na pravé ruce stisk, pak povolil a obraz se ztratil.
(Dominika Tokárová)


Měl jsem zavřené oči, při plném vědomí jsem jasně viděl vchod do jeskyně. Stála u kaple, kterou jsem navštívil předchozí den. Byla v ní socha Madony. Jakoby otevírala svou náruč a zvala mě dovnitř. Viděl jsem jednotlivé kameny stěn, všechny detaily. Vzrušením jsem téměř nedýchal. Bál jsem se, že ten obraz ztratím.
(Michaela Stanová)




Žádné komentáře:

Okomentovat