Kliknutím na nadpis se vám dole pod fotografií zobrazí odkaz na video

Podívejte se na Všechnopárty - diskusní duel Dany a Karla Šípa

Karel Šíp prosí Danu, aby už nic neříkala, že "po čtvrté najíždí do závěru". "Čtyři konce jsou špatně!" reaguje spi...

4. července 2018

Kouzelné poprvé - napsal Jan Smrčka

Poprvé sebou nese něco nového. Objevného! Neznámého! Není to jako, když dáte další cihlu do zdi. Je to něco, co tu dosud nebylo ....
Jedno z mých poprvé se odehrálo na podzim roku 1983. Den byl zvláštní snad jen tím, že bylo hezko. Sluníčko hřálo tak, jak to umí. Auta jezdila sem a tam. Já byl v jednom z nich a se mnou dva muži, kteří měli udělat zkušební let balonu. 
Jejich úkolem bylo ověřit, zda funguje něco, co jsem dosud nikdy neviděl na vlastní oči. Balon jsem viděl na obrázcích, v televizi, ve filmu, ale ve vzduchu? Ne. 
Jeli jsme technickým výkřikem té doby. Dýchavičnou Avií.
V jejích útrobách byl něco, co jsem si dosud jen představoval. Těšil se na to. Snil o tom, že mne to odnese do jiné dimenze. Snad dokonce, no ano, možná, když pán bůh dá, jej budu řídit. Co řídit, pilotovat! Jsem snad nějakej blbej ředitel. 
Já jsem přece Pilot. 
A ten pilotuje! Že?
Počkat, počkat. Zatím jen řídím auto. No uvidíme, jaké to bude. Bude to mít vůni? Chuť? Uvidíme. 
Dojeli jsme na kouku. Z vozu jsme vyndali koš, Pan Pilot do něj uložil lahve, připravil hořáky a ověřil, že chrlí plamen a vytváří megawatty tepla. Nevěřil jsem svým očím a dalším vjemům. Reagoval jsem až na další pobídku. Vzali jsem poměrně velký vak a vynesli jej před koš. Otevřeli a z něj jak kouzelník vysoukali plachtu. Její plocha nebrala konce. Tolik látky pohromadě? To je snad trestné! Byla ta koule, pod kterou se věší koš. Aby mi vzali dech úplně, nafoukli tu látku motorovým ventilátorem do obludných rozměrů. Mohl jsem pomáhat, být u toho a to mně naplňovalo blahem.
Dodnes cítím, jak jsem byl ohromen tou obrovskostí, která se přede mnou dmula. Hrdá, najestátná, svá a neopakovatelně krásná. Pak se balon s lehkostí dámy středního věku vznesl a zmizel v oblacích. Byl to sen, který se zhmotnil a sáhl si na mně. 
Tehdy jsem byl elév. Dnes jsem velmi zkušený pilot.  Ale jsem vděčný tomu okamžiku poznání na té louce. Takové poprvé se snad nedá zopakovat. Jsem rád, že mně balonování pohltilo a nabídlo mnohá další stejně pestrá poprvé, na nichž mne neslo mým životem. Kompenzovalo strasti a mírnilo radosti. 
Snažím se ty okamžiky nabídnout dalším lidem, protože jsem pochopil, že balon si sebou nese duch doby bratří Montgolfierů, romantiku Angeliky Markízy andělů, sílu parních strojů, dálky pana Dickense, Mozartova vibráta, prožitek impresionistů, duch a svobodu francouzské revoluce ... všechno to, na co dnes není čas, protože díky internetu vše víme a už to nemusíme zažívat. 
Nebojte se takového poprvé. Zastavte čas, vypněte mobily a pojďte, já vám něco ukážu ;-)
Chcete?

1 komentář: