18. května 2018

Zvuky a vůně - napsal Ondřej Malina

Na parapetu vesele cvrliká sýkorka. Ještě napůl ve spánku mžourám do tlumeně žlutého světla ložnice a nahmátnu župan. Zpod dveří se line vůně vajíček, másla a čerstvé marmelády.
Otevírám a v kuchyni stojí ona. Vlasy ledabyle stažené do drdolu, jinak na sobě nemá nic. Otočí se a vyměníme si lehký úsměv. Vše ostatní je telepatie. Ale i ta jde stranou, v té chvíli vnímáte jen zvuky a vůně.
Ukusujeme ještě teplý, kváskový chleba. Ozývá se jen šustění nedělních novin, čtu sloupky a ona zas o umění. Občas si odhrne z tváře zatoulaný pramínek a vsune ho jemně za ucho. Zatímco pije kávu, po očku se dívá, jak nám ubaluju dvě cigarety.
Pak jdeme na balkon a posloucháme zpěv, který se ozývá z jabloně kdesi pod námi. Kouříme a vzduch prosycuje tabák. V té chvíli vnímáte jen zvuky a vůně. Takové, co se nezapomínají.

Žádné komentáře:

Okomentovat