Kliknutím na nadpis se vám dole pod fotografií zobrazí odkaz na video

Podívejte se na Všechnopárty - diskusní duel Dany a Karla Šípa

Karel Šíp prosí Danu, aby už nic neříkala, že "po čtvrté najíždí do závěru". "Čtyři konce jsou špatně!" reaguje spisov...

16. ledna 2018

Bohyně rostlin - napsal Yakeen

Pablo Amaringo
Co to je ayahuasca?
Pokud lpíte pouze na hmotě a uctíváte velkou Bohyni Náhody, tedy jste-li ateisté, řekli byste, že ayahuasca je velmi silná droga z Amazonského pralesa způsobující halucinace.
Kdyby vaším oborem byla například moderní psychoterapie a zajímali byste se o její netradiční směry, pak byste možná řekli, že jde o pozoruhodnou látku používanou k nahlédnutí do problémů lidského bytí a za ně.
Religionista by nám vyprávěl o obřadech, které byly prastaré v době, kdy panna Marie ještě ani nezjistila, že je těhotná. Chemici a biologové by se nám svou nesrozumitelnou řečí, plnou cizích slov, čísel a písmen, pokusili vysvětlit, proč se díky ní rozdováděné neurotransmitery vrhají na mozkové synapse a proč do nich v osvobozující revoltě prorážejí tunely.
Šaman by ayahuascu popsal jako moudrou bytost, která ho učí jak léčit.
Lapidárně řečeno, jde se o odvar z drtě dřeva a kůry liány ayahuasca (Banisteriopsis caapi) a rostliny čakruna (Psychotria viridis), který po požití způsobuje mimořádné stavy vědomí.
Já jsem se s touto Bohyní rostlin setkal ke konci své více než dvouleté cesty kolem světa. Přijel jsem za ní do města Pucallpy v Peru.
Neměl jsem adresu ani kontakt na žádného šamana, ale věděl jsem, že v Pucallpě bydlí malíř Pablo Amaringo. Býval kdysi šamanem, po mnoho let pil ayahuascu a svými vizemi pak pokrýval plátna obrazů. Teoretici umění pro jeho fascinující obrazy dokonce vytvořili speciální kategorii amazonský neonaivizmus.
Podařilo se mi starého mistra najít. Don Pablo byl laskavý a moudrý pán, jehož obrazy jsou surrealistickým vhledem do vědění lidstva. Několik z nich jsem si tehdy zamiloval, ale nekoupil ani jeden. Stály 3000 amerických dolarů za kus a to bylo daleko nad můj rozpočet. Při návštěvě jsem se mu svěřil se svou touhou sejít se s ayahuascou a on mi pomohl. Domluvil mi účast na ceremonii naplánované za dva dny a navrch přidal radu, která byla esencí jeho poznání. „Víš,“ řekl a rukou nedbale máchl směrem k pestrým obrazům, které vysely všude kolem, „ayahusca ti může ukázat všechny tyhle vize, ale jestli se jí budeš opravdu líbit, zjeví se ti jako had. Když budeš toho hada následovat, může tě odvést až na úplný konec tohohle všeho. Nezapomeň. Jestli uvidíš hada, následuj ho a nenech se zlákat žadnejma obrázkama, i kdyby byly sebe hezčí.“
Po dvou dnech diet (před pitím ayahuascy je dobré nejíst maso, slané, ostré a sladké věci a samozřejmě vynechat alkohol) jsem od domku Pabla Amaringa odjel rikšou asi patnáct kilometrů za městečko. Tam si mně, již za tmy, převzal průvodce.
Vstoupili jsme do pralesa. V tropech začíná noc velmi brzo a ohlašují ji cikády s hlučností malých cirkulárek. Jejich pulzující bzučení báječně ladilo s těžkou vůní exotických květin, a když mně začaly v hustém teplém vlhku osahávat liány, větve a květiny, napadlo mě, že Ayahuasca je vlastně ženská Bohyně a že jestli si to někdo s někým rozdá, tak to bude Ona se mnou a ne já s ní. Cítil jsem se smyslně pokorný.
Došli jsme na mýtinu, kde stála kruhová chýše – tomba. Měla stěny z bambusu a střechu z listů. Do domečku jsem dorazil první a pak se začali scházet ostatní účastníci ceremonie. Asi osm místních indiánů, kteří si přišli léčit své fyzické, citové či jiné problémy.
Pablo Amaringo
Pak vstoupil šaman. Don Fidel byl sedmdesátiletý pán, který lidi léčil ayahuascou již půl století. Opusťte romantické představy o nahých divoších. Don Fidel přišel oblečený jako starý pán 21. století. V pohodlných kalhotách a košili. Drobný, snědý vrásčitý. Podal mi ruku zkroucenou stářím a já jsme se mu podíval do očí. Byla v nich jistota, síla, klid a zkušenost tuláka světů za zrcadlem.
V místnosti se ještě chvíli povídalo a nezávazné vtipkovalo, zatímco šaman si z kabelky vyndával a rutině připravoval své pomůcky. Kalíšek na pití, fajfku a balené tlusté cigarety mapacho. Nevšímal si nás ostatních a soustředěně v jistém rytmu foukal na cigarety a prozpěvoval rituální popěvky ikari. Monotóně se opakující snové zvuky v domorodé řeči někdy přecházely až do hlubokého pohvizdování. Jeho prozpěvování jsme měli poslouchat celou noc.
Pak udeřila devátá. Don Fidel vyndal Božský nápoj. Hustou černou tekutinu v pet-lahvi. V místnosti se rozhostilo ticho. Don Fidel nás zval postupně jednoho po druhém k sobě a naléval kalíšek, který vždy ofoukal tabákovým kouřem.
Ayhausca má konzistenci sirupu, ale to je vše, co s ním má společného. Je hořká tak, jako kdyby se vám podařilo zkoncentrovat chuť vagonu pendreku do jediné lžičky. To už jsme naštěstí všichni leželi na matracích s kyblíkem po ruce. Ayahuasca je totiž proslulá očistným a léčivým zvracením. Drobným Indiánům stačil kalíšek jeden, já Evropan s dvojnásobnou váhou jsme musel vypít tři.

Po třetím kalíšku mě pozval šaman a vyfoukl kouř
dávno srostlou fontanelou jsem „viděl“ z jeho úst vycházet světlo
on sám se změnil ve starého opičího krále
lehl jsem si zpět a liána si pro mě přišla
v mohutné nádherné vlně očistného zvracení
to už se celý svět rozpadl do základních puzzlíků
A pak! v zářivých barvách zjevil se had
vlnil se v celé klenbě prostoru
mé tělo na zemi se kroutilo a ruce tančily,
když jsem ze sebe dávil zvířátka nemocí,
vyvracel jsem čelist a roztahoval nohy
„prolez mě celého ve svatém slizu zrození, liáno, kytičko“
mé Já bez jména bylo daleko,
za hadem a barvami našel jsem zářivé světlo.
Byl jsem DOMA
Pak kytička liána snesla mě zpátky do těla
za zpěvu starého opičáka přišlo ráno,
dne prvního, z mnohých druhých


Pablo Amaringo


Žádné komentáře:

Okomentovat