Archiv Dana Emingerová |
Ta dnešní zpráva je reakcí na fakturu, kterou jsme ze školky obdrželi před dvěma dny. Týká se víkendového pobytu rodičů s dětmi, který se má konat za měsíc. Opravdu jsme se na tuto akci nehlásili, a přesto nás faktura neminula. Asertivně, s ohledem na to, aby náš synek „hněv tet“ nepocítil, jsem se ozvala. Tato faktura nám nepatří a zřejmě byla zaslána omylem!
Během 15 minut jsem obdržela nepříjemnou odpověď. Zprávu o tom, jak jsou si ve školce jistí, že jsem nás všechny tři ústně přihlásila. Závěr zprávy obsahoval konstatování, že už s naší rodinou žádné ústní dohody platit nebudou, protože tímto „fiktivním“ přihlášením jsme způsobili velké komplikace. Naše rodina, tedy spíše my rodiče, patří ve školce z pohledu tet k těm problematickým. Kdysi jsem četla, že v každé konkrétní skupině lidí se vždy najde někdo, kdo nevinně dostane nálepku „ toto jsou ti problémoví“. Ale proč zrovna my? Opravdu nevím, co bylo tím prapůvodním impulsem.
Naše rodina patří mezi normální průměrnou rodinu v České republice. Jediný rozdíl je ten, že časově náročnější práci (pokud se to tak dá říci) má maminka. Tatínek se snaží, kromě plnění svých pracovních povinností, také obstarat i vodění synka do školky a ze školky. Možná je to způsobeno tím, že jsme vytížení a nemáme čas se pravidelně socializovat s ostatními maminkami, které jsou celé dny samy doma. Jejich jedinou každodenní zábavou je doprovod dětí do školky a pravidelná ranní káva s tetami ještě před tím, než začne vlastní školkový program. No snad v nové školce od září to bude lepší…